219 C 184/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se po žalované u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 6. 11. 2019 uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejímž základě mohla žalovaná opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce 16 000 Kč, a to prostřednictvím kreditní karty. Před uzavření smlouvy prověřovala žalobkyně úvěruschopnost žalované, a to konkrétně prostřednictvím zjištění kreditního skóre, porovnáním příjmů a výdajů, zjištěných údajů o poměrech žalované a nahlížením do registrů. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, přičemž takto vypočtená částka obsahuje splátku úvěru, úrok a sjednané poplatky, a to se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Žalovaná načerpala úvěr v celkové výši 23 222,18 Kč a vrátila pouze částku 17 981 Kč. Jelikož úvěr řádně a včas nesplácela, využila žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 12. 7. 2022, zároveň vyzvala žalovanou k zaplacení. Žalovaná po zesplatnění na úvěr neuhradila ničeho, přestože jí byla zaslána předžalobní upomínka, a žalovaná částka sestává z dlužné jistiny 14 501,30 Kč, nákladů vymáhání 600 Kč a smluvní pokuty 1 000 Kč (sjednána ve výši 500 Kč za prodlení se splátkou). Úrok požaduje žalobkyně za období od 13. 7. 2022 do 17. 10. 2022 v sazbě 26,28 % ročně z dlužné jistiny a dále od 18. 10. 2022 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení požaduje za období od 27. 7. 2022 do 17. 10. 2022 v zákonné sazbě 15 % ročně z dlužné částky a dále od 18. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, odročení nežádala. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /). 3. Z předložených listin soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně (jejíž subjektivita byla zjištěna z výpisu z veřejného rejstříku) a žalovaná uzavřely dne 6. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše úvěrového rámce 16 000 Kč, a to na nákup zboží za kupní cenu 15 589 Kč, přičemž tato částka byla poskytnuta žalobkyní přímo prodejci zboží. K dalšímu čerpání byla žalované vydána karta. Žalovaná se naproti tomu zavázala úvěr splatit formou měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně, 2,19 % měsíčně se splatností vždy k 20. dni v měsíci. Pojištění ani další doplňkové služby nebyly sjednány. Pro případ prodlení se splácením bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč měsíčně a smluvní pokutu ve výši 500 Kč, případně ve výši nižší podle dlužné splátky. Dále byla sjednána smluvní pokuta po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z dlužné splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. úvěrové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná žalobkyni před uzavřením smlouvy uvedla, že je svobodná, nevyživuje děti, žije u rodičů, od června 2018 je zaměstnána u [právnická osoba] [obec] s čistým měsíčním příjmem 17 000 Kč a příjmy domácnosti ve výši 48 000 Kč. Splácí další závazky částkou 5 000 Kč. K její osobě není vedeno insolvenční řízení, v databázích SOLUS, CEE, NRKI JAP_PUJCKA byla lustrována s výsledkem„ OK“, ověřena v registru MVCR. K těmto údajům nebyly žalobkyní soudu předloženy žádné listiny kromě potvrzení o provedení ověření bonity, kdy se v podstatě jedná o výpis provedených úkonů s výsledkem. Žalovaná úvěr splácela pravidelně do března 2022, poté od 28. splátky již neuhradila ničeho, dostala se do prodlení, a proto žalobkyně úvěr ke dni 12. 7. 2022 zesplatnila a dopisem ze dne 12. 7. 2022 odeslaným 13. 7. 2022 vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu do 14 dnů od sepsání výzvy. Podle přehledu žalovaná čerpala jistinu 23 222,18 Kč a uhradila celkem 17 981 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána žalobkyní k zaplacení dluhu do 7 dnů, upomínka ze dne 29. 7. 2022 jí byla odeslána na adresu trvalého pobytu uvedenou shora dne 1. 8. 2022 (důkazy: výpis z obchodního rejstříku, úvěrová smlouva včetně úvěrových podmínek, potvrzení o provedení ověření bonity klienta, výpis čerpání, splátek a úhrad, výzva ke splacení celého úvěru spolu s dokladem, předžalobní výzva k plnění spolu s dokladem). Z výpisu ARAD bylo zjištěno, že průměrná výše úroku u spotřebitelských úvěrů činila v době uzavření smlouvy 8,34 % ročně. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). 7. Žalobkyně sice tvrdila, že ověřovala úvěruschopnost žalované, žádné důkazy však v tomto směru soudu nepředložila. Žalobkyně tak nijak nedoložila, že ověřovala zjištěné údaje, tedy skutečné příjmy a výdaje žalované, formu bydlení, a že žalovanou lustrovala ve specifikovaných registrech s uvedeným výsledkem. Soud tak ze žalobkyní předložených důkazů nemá za prokázané, že žalobkyně posoudila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované ve smyslu výše citovaného ustanovení spotřebitelského zákona, a měl tak v úmyslu ji při jednání ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř v tomto směru poučit. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr neunesla. 8. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako celek absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. 9. Žalobkyně však poskytla žalované částku 23 222,18 Kč, přičemž žalovaná jí dle nerozporovaných tvrzení dosud vrátila toliko 17 981 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do rozdílu poskytnutých a vrácených prostředků, tj. co do částky 5 241,18 Kč, bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat od 27. 7. 2022, tedy po uplynutí 14 denní lhůty k plnění určené žalobkyní ve výzvě k zaplacení zesplatněného úvěru ze dne 12. 7. 2022, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhod