220 C 211/2022-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobci se domáhali zaplacení částky ve výši 184 171 Kč z titulu uzavřené nájemní smlouvy. Svůj nárok žalobci odůvodnili tak, že mezi žalobci a žalovaným byla uzavřena dohoda na dobu určitou do 9. 4. 2022, na základě které žalobci poskytli žalovanému k nájmu bytovou jednotku, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit za užívání částku 17 000 Kč měsíčně a dále zálohu na služby 3 185 Kč měsíčně. Od 10. 4. 2022 žalovaný bytovou jednotku užíval dále. Žalobkyně tak požaduje nájem za období od 10. 12. 2022 do 9. 4. 2022 ve výši 58 635 Kč a nezaplacené zálohy na služby ve výši 10 480 Kč za stejné období. Žalobce dále požaduje náhradu za užívání bytu po skončení smluvního vztahu ve výši sjednaného plnění 17 000 Kč za měsíc, tedy za období od 10. 4. 2022 do 30. 9. 2022 částku 96 333 Kč, a částku na nezaplacených zálohách ve výši 18 243 Kč za stejné období. Dále se domáhá příslušenství z těchto částek od data, kdy podle smlouvy měly být nájem a zálohy hrazeny, u náhrady za užívání bytu od data, kdy byla druhá strana vyzvána k plnění. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalobkyně na jednání vzala svou žalobu zpět ve vztahu k požadovaným zálohám na služby ve výši 18 243 Kč za období od 10. 4. 2022 do 30. 9. 2022, soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle ust. § 96 o.s.ř. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání dne 22. 3. 2023, přičemž na toto jednání se žalovaný bez včasné a řádné omluvy nedostavil, ač mu byla doručena žaloba a předvolání do vlastních rukou deset dnů před jednáním. O následcích nedostavení se byl žalovaný v předvolání poučen. Žalobkyně na tomto jednání navrhla rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 5. Podle ust. § 153b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 6. Soud rozhodl ve věci rozsudkem pro zmeškání, neboť má za to že jednak byly splněny procesní podmínky pro takové rozhodnutí, jednak nesporná tvrzení žalobkyně odůvodňují žalovaný nárok. Věc byla dle hmotného práva posouzena podle ust. § 2201, § 2235, § 2295 a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tedy ohledně předmětu řízení lze uzavřít smír a rozhodnutím nevznikají, nemění se ani nezanikají účastníkům práva nebo povinnosti. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobci měli ve věci plný úspěch v částce 165 448 Kč (90 %), naopak v částce 18 243 Kč úspěch neměli (10 %). Přísluší jim tedy náhrada nákladů v rozsahu 80 % a soud přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 39 705,50 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 185 Kč, z nákladů právního zastoupení v částce 40 446,88 Kč, které spočívají v odměně advokáta za 3,5 úkony právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši 8 500 Kč (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, návrh ve věci samé, účast na jednání) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) celkově ve výši 29 750 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč, z náhrady cestovních výdajů za cestu na trase [obec] – [obec] a zpět (252 Km) ve výši 1 877,17 Kč, při průměrné spotřebě motorového vozidla Škoda Octavia, [registrační značka], 5,1 l /100 km, základní ceně náhrad ve výši 5,2 Kč/km a ceně nafty 44,1 Kč za rok 2023, z náhrady za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1,3 a.t. za cestu (jedna cesta tam a zpět 3 h), tedy za šest půlhodin strávených cestou ve výši 600 Kč při náhradě 100 Kč za každou započatou půlhodinu, a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 7 019,72 Kč, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud nepovažoval vyjádření žalobkyně na výzvu soudu za účelně vynaložený náklad s ohledem na to, že tímto vyjádřením žalobkyně odstraňovala nedostatky v původně podané žalobě a lze tedy spravedlivě požadovat, aby tyto náklady nesla žalobkyně sama. 8. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.