221 C 131/2023-52 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 10 173,68 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 7 000 Kč s možností postupného čerpání, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit včetně poplatků. Pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč, poplatku za službu„ presto“ ve výši 165 Kč, poplatku za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč, smluvní pokuty 0,1% denně z jistiny od [datum] do [datum] ve výši 839,68 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 9 334 Kč od [datum] do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaná požádala o úvěr a toto potvrdila pomocí podpisu. Žalobkyně poté zaslala žalované finanční prostředky na ověřený účet žalované. 2. Žalobkyně se z jednání u soudu omluvila. Žalovaná se na jednání nedostavila. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“ /). 3. Na základě provedeného dokazování listinami, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, zprávami banky ze dne [datum] a [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum], podacím lístkem z téhož dne dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Z účtu žalobkyně nebyla na účet žalované č. [bankovní účet] v měsíci [anonymizováno] 2023 odeslána částka ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum]. Výzva byla žalované odeslána téhož dne. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem úvěrovou smlouvu dne [datum], pak toto tvrzení nebylo v řízení dostatečně prokázáno, neboť z listiny označené„ smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně měla poskytnout žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvními poplatky a dále se zavázala pro případ prodlení zaplatit smluvní pokutu. Nebyl ani prokázán obsah tvrzené dohody, když soudu byla předložena pouze jednostranně žalobkyní vyhotovená a podepsaná listina, která mohla být žalobkyní jakkoliv změněna. Není zřejmé, zda strany elektronicky právně jednaly způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Elektronické jednání účastníků nebylo soudu doloženo, ani k tomu nebyly navrženy žádné důkazy a pouze na základě tvrzení žalobkyně, že tomu bylo tak, jak tvrdí, nelze jejímu návrhu vyhovět. Skutečnost, že listiny předložené žalobkyní obsahují osobní údaje žalované, není dostatečným důkazem jejího projevu vůle. 4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 5. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení [anonymizováno] parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení) se pro účely tohoto nařízení rozumí "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. 6. Podle čl. 25 bodu 1,2 nařízení elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. 7. Podle čl. 26 nařízení zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. 8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Právně soud věc zhodnotil tak, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě, nedošlo. Písemně lze smlouvu uzavřít v listinné nebo elektronické podobě, avšak i v případě elektronického uzavření smlouvy je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě ale nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu elektronicky podepsala (případné, avšak neprokázané, přihlášení do uživatelského účtu nesplňuje definici elektronického podpisu dle nařízení, neboť osoba přihlašující se do svého profilu nepřipojuje specifikovaná data (elektronický podpis) k dalším specifikovaným datům (smlouva v elektronické podobě). Chybí zde tedy podstatná náležitost právního jednání. Písemná forma smlouvy v řízení prokázána nebyla. Ohledně dalších předložených listin (výpisů) žalobkyně neprokázala, že údaje o uzavřených smlouvách jsou zaznamenávány systematicky a jsou chráněny proti změnám, integrita předložených dokumentů je zcela neznámá. Žalobkyně tedy neprokázala, že uzavřela se žalovanou smlouvu tvrzeného obsahu. 11. Vzhledem k řízení prokázané skutečnosti, a to sdělením banky, u níž má žalovaná vedený svůj běžný účet, na který žádala poukázat finanční prostředky ze smlouvy o úvěru, že na tomto účtu neeviduje banka žádnou příchozí platbu v měsíci [anonymizováno] 2023, soud uzavřel, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně neobohatila do výše žádné částky. 12. Soud proto žalobu vzhledem ke shora uvedenému v plném rozsahu zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na na jejich náhradu, když ve věci úspěšné žalované náklady řízení nevznikly. 14. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 2 bod 2, který stanovil povinnost žalobkyni zaplatit ve výši 200 Kč.