229 C 68/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 17. 3. 2021 žalovaný uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla na účet žalovaného částku 61 000 Kč. Žalovaný měl zápůjčku splácet v 59 měsíčních splátkách po 3 124 Kč a poslední splátce ve výši 3 094 Kč. Celková částka, k jejímuž splacení se žalovaný takto zavázal, činí 187410 Kč, z toho obchodní úrok ve výši 78 410 Kč a administrativní poplatek ve výši 48 000 Kč. Žalovaný však zápůjčku nesplácel, pročež žalobkyně jistinu zesplatnila ke dni 6. 2. 2023. Nyní žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 54537 Kč, obchodního úroku ve výši 13 684 Kč, administrativních poplatků ve výši 6400 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 970,32 Kč (před zesplatněním) a 3 166,26 Kč (od zesplatnění), smluvních pokut ve výši 4 010 Kč (za dobu do zesplatnění) a 5 343,45 Kč (od zesplatnění), náklady spojené s vymáháním ve výši 1750 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 76 335 Kč 19.4.2023 do zaplacení. Podle žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného řádně prověřena kontrolou insolvenčního rejstříku a evidence exekucí a ověřením platnosti dokladu totožnosti žalovaného. Žalovaný též před uzavřením smlouvy předložil aktuální výpis z účtu, z nějž plynulo, že má měsíční příjem ve výši 35 164Kč, a formulář příjmů a výdajů. 2. Žalovaný se věci nevyjádřil. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 4. Dne 16. 3. 2021 žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu [číslo] jejíž přílohou byl i sazebník, splátkový kalendář a obchodní podmínky (viz poslední strana smlouvy). Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 61 000 Kč, který měl být vyplacen mj. bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] (viz čl. 2 smlouvy). Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 75,9 % ročně a administrativní poplatek a úrok byl sjednán v celkové výši 126 410 Kč. Žalovaný se celkovou dlužnou částku ve výši 187 410 Kč zavázal uhradit v 60 měsíčních splátkách po 3 124 Kč (poslední ve výši 3094 Kč), splatných 1. dne v každém kalendářním měsíci počínaje 1. 5. 2021). Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z aktuální dlužné částky (viz čl. 9 smlouvy, čl. 13 obchodních podmínek a položka II.I.A. sazebníku). Zároveň bylo pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části ujednáno právo žalobkyně celou neuhrazenou jistinu zesplatnit, pokud žalovaný neuhradí dlužné splátky ani do 30 dnů od doručení upomínky. Ode dne doručení informace o zesplatnění nebo pozdějšího uvedeného dne se stane splatnou jistina a žalovaný ztrácí výhodu splátek. Neuhradí-li žalovaný poté bezodkladně veškeré nároky ze smlouvy, je žalobkyně oprávněna uplatnit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuální celkové částky, se kterou je žalovaný v prodlení (viz čl. 11 smlouvy a položka II. 1. B. Sazebníku). Celková výše obou smluvních pokut nesmí převýšit 50 % jistiny dle čl. 13 smlouvy, (smlouva o úvěru, splátkový kalendář, obchodní podmínky včetně sazebníku, standartní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně dále ověřovala totožnost žalovaného dle jeho občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění. 5. Ještě před podpisem smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Za tímto účelem si opatřila výpisy z centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, v nichž žalovaný nebyl veden (elektronický výpis ze systému žalobkyně ze dne 16. 3. 2021). Dále žalobkyně vycházela z formuláře příjmů a výdajů, podle nějž (něčí) mzda činí 30 000 Kč měsíčně a tato osoba má výdaje ve výši 6 000 Kč měsíčně a u nákladů na bydlení není uvedeno ničeho. Formulář není žalovaným podepsán (formulář příjmů a výdajů). Ze sdělení zaměstnavatele žalovaného plyne, že mzda žalovaného v období od listopadu 2020 do února 2012 činila přibližně měsíčně 29 000 Kč – 37 000 Kč (potvrzené zaměstnavatele žalovaného). Z výpisu z účtu žalovaného bylo dále zjištěno, že jeho výdaje v období od ledna 2021 do února 2021 byly takřka totožné s výdaji. Žalovaný má počáteční a konečný zůstatek na účtu činil v lednu 2021 pouhých 40 Kč a 379,26 Kč a v únoru 2021 počáteční zůstatek 379,44 a konečný zůstatek 2 267,44 (a to i přes dvě nepravidelné příchozí platby v celkové výši do 35 000 Kč). 6. Dne 8. 3. 2017 žalobkyně vyplatila na výše specifikovaný účet žalovaného částku 61 000 Kč (výpis z účtu žalobkyně, výpis z účtu žalovaného, údaje z internetového bankovnictví). Následně výzvou ze dne 21. 12. 2012 (výzva ze dne 21. 12. 2022, podací lístek z téhož dne) vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 19 380 Kč do 4.2.2023 s tím, že je v prodlení s úhradou splátek, a upozornila jej na možnost zesplatnění. Oznámením o zesplatnění ze dne 6. 2. 2023 (opět dle podacího lístku odesláno téhož dne) pak žalobkyně sdělila žalovanému, že podle čl. 11 smlouvy a čl. 13 obchodních podmínek prohlašuje ke dni 6.2.2023 za splatnou neuhrazenou část jistiny s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhů. Celkový dluh podle oznámení činil 79624,94 Kč a měl být zaplacen do 28.2.2023 (oznámení o zesplatnění, podací lístek z téhož dne). Předžalobní upomínkou ze dne 10.3.2023, odeslanou téhož dne (předžalobní upomínka, podací lístek z téhož dne), žalobkyně požádala žalovaného o uhrazení téže dlužné částky do 31.3.2023 a upozornila jej na možnost podání žaloby. 7. Ke dni 18. 4. 2023 žalovaný žalobkyni na dluh ze smlouvy zaplatil celkovou částku ve výši 46 860 Kč (vyčíslení pohledávky a výpis ze splátkového kalendáře). 8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti podstatné pro věc samu. 9. Žalobkyně byla usnesením na čl. 33 spisu vyzvána, aby doplnila tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, včetně dosavadní platební morálky, a předložila o tom listinné důkazy. Taková tvrzení, kterými by byly odstraněny důvodné pochybnosti o řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, však žalobkyně až do jednání nenabídla. Nejen z hlediska ekonomie řízení, ale i zásady rozhodování při jediném jednání (§ 114a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. s. ř.“), tedy není opodstatněné jí poskytovat další časový prostor. I kdyby však scoringový systém, jak žalobkyně tvrdí, svědčil o úvěruschopnosti žalovaného, nepostačovalo by to ve světle ostatních skutkových zjištění k závěru o dostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného (viz dále). 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností sp