229 C 86/2023-65 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky ve výši 24 060 Kč, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaným byla dne 22. 3. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 24 370 Kč spolu s příslušenstvím do 15. 6. 2022 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím online internetových stráněk [webová adresa], na kterých žalovaný vyplnil registrační údaj ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čisla občanského průkazu a čísla mobilního telefonu. Žalovaný zároveň obdržel i předsmluvní informace, které byly součástí smlouvy o úvěru. Společnost [anonymizováno] zároveň provedla prověření bonity žalovaného. Žalovaný však dohodnuté splátky úvěru neplnil, čímž žalovanému vznikla povinnost dále uhradit i sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 postoupena na žalobkyni, která žalovaného bez úspěchu vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,75 % ročně od 10. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 306,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 470 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 480 Kč a dále částku ve výši 4 060 Kč představující smluvní pokutu a náhradu nákladů řízení. 2. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den 19. 7. 2023 omluvila, odročení nežádala, žalovaný se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)). 3. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o úvěru [číslo]“ s datem [datum], bylo zjištěno, že na podpisové straně dokumentu je uvedeno datum 22. 3. 2022 a jméno žalovaného, nikoliv však jeho podpis. Předmětem úvěrové smlouvy je poskytnutí úvěru ve vši 20 000 Kč se sjednaným, úrokem v celkové výši 4 370 Kč, splatnost půjčky je sjednána za 85 dní s RPSN za celý úvěr ve výši 1007,2 %. Dále bylo sjednáno, že součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky [právnická osoba] Dále bylo sjednáno, že součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky [právnická osoba] 4. Z dokumentu nazvaného„ Smlouva o úvěru [číslo]“ s datem 16. 5. 2022, bylo zjištěno, že na podpisové straně je uvedeno datum 16. 5. 2022 a jméno žalovaného, nikoliv však jeho podpis. Předmětem úvěrové smlouvy je poskytnutí úvěru ve vši 20 000 Kč se sjednaným, úrokem v celkové výši 4 370 Kč, splatnost půjčky je sjednána za 85 dní s RPSN za celý úvěr ve výši 442,8%. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2023, ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o provedení transakce včetně společného prohlášení a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a postoupení bylo oznámeno žalovanému. Z výzvy ze dne 16. 1. 2023 a informaci o zásilce ze dne 17. 1. 2023 bylo dále zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání soud dále zjistil, že žalobkyně dne 20. 2. 2023 zaslala na tvrzenou adresu žalovaného výzvu a dne 21. 2. 2023 a 8. 3. 2023 měl žalovaného kontaktovat terénní pracovník. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. 7. Soud v dané věci učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. 8. Z listiny označené jako smlouva o úvěru ze dne 22. 3. 2022 nevyplývá skutečnost, že mezi účastníky došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky poskytla a že se žalovaný zavázal tyto prostředky vrátit společně s nárokovanými poplatky. Žalobkyní nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť v tomto případě absentuje podpis žalovaného, a to jak na smlouvě, tak na dalších listinách. Byť listiny obsahují osobní údaje žalovaného, nezakládá tato skutečnost dostatečným způsobem vznik projevu vůle účastníků. Žalobkyně proto v řízení neprokázala, že k účtu, na který byla převedena částka představující poskytnutý úvěr, měl vlastnická či dispoziční oprávnění právě žalovaný. 9. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovaným v tvrzeném rozsahu, a že peněžní prostředky byly vyplaceny právě žalovanému. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a zejména důkazní neunesla. 10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) ve znění k datu právního jednání. 11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv.„ prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše). 12. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost. 13. Soud tak vzhledem k uvedenému shledal žalobu nedůvodnou a zamítl ji, neboť žalobkyně neprokázala existenci tvrzené smlouvy o úvěru, stejně jako skutečnost, že shora uvedená částka byla poskytnuta právě žalovanému. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalovaného a úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně. Nárok žalobkyně proto nelze právně hodnotit ani jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. Pro úplnost soud dodává, že vycházel z tvrzení žalobkyně o předmětu řízení, tj. tvrzeného nároku vycházejícího ze smlouvy ze dne 22. 3. 2022. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. s odůvodněním, že úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, když po celou dobu řízení zůstal neaktivním.