229 C 97/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu nezaplacení příspěvku určeného zákonem (zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ Zákon“) za osobní automobil [anonymizována tři slova] (dále jen„ Vozidlo“). Vozidlo bylo v době od 22. 11. 2021 do 7. 4. 2022 a žalovaným provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dlužná částka za toto období se skládá z neuhrazeného příspěvku ve výši 6 439 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Shora uvedené Vozidlo bylo dále v době od 8. 4. 2022 do 20. 7. 2022 žalovaným provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dlužná částka za toto období se skládá z neuhrazeného příspěvku ve výši 4 888 Kč a mimosoudních nákladů ve výši 300 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z uvedených částek následující po splatnosti jednotlivých pohledávek do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil, a to ani přes výzvy žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný s daným postupem rovněž souhlasil, když se žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný v období od 22. 11. 2021 do 7. 4. 2022 vlastnil a provozoval shora specifikované Vozidlo, které bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti (důkaz: výpis z Centrálního registru vozidel pořízený žalobkyní, zpráva [územní celek] – výpis z registru vozidel ze 28.7.2023, zjištěné údaje o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 6 439 Kč výzvou ze dne 30.5.2022 a následně žalovaného k úhradě opakovaně vyzývala (důkazy: výzva k zaplacení ze dne 30.5.2022, upomínka ze dne 31. 8. 2022, podací arch). Zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 26. 9. 2022 (důkazy: předžalobní upomínka, informace o zásilce). 5. Žalovaný dále v období od 8.4.202 do 20. 7. 2022 vlastnil a provozoval shora specifikované Vozidlo, které bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti (důkaz: výpis z Centrálního registru vozidel pořízený žalobkyní, zpráva [územní celek] – výpis z registru vozidel ze dne 28. 7. 2023, zjištěné údaje o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 4 888 Kč výzvou ze dne 8.9.2022 a následně žalovaného k úhradě opakovaně vyzývala (důkazy: výzva k zaplacení ze dne 8.9.2022, upomínka ze dne 14. 12. 2022, podací arch, informace o zásilce). Zástupce žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 9. 1. 2023 (důkazy: předžalobní upomínka, informace o zásilce). 6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla. 7. Podle § 4 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7). 8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako provozovatel ve shora specifikovaných obdobích provozoval Vozidlo zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměl sjednané pojistné smlouvy. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvků a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jeho právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč za každou z pohledávek. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Vzhledem k tomu, že příspěvek byl splatný do 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení, žalobkyni vznikl nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Soud tedy přiznal žalobkyní požadované úroky z prodlení za uvedená období do zaplacení vždy z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 927 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O jejich splatnosti k rukám zástupkyně žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.