23 C 8/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplatit shora vymezenou částku z titulu náhrady škody poté, co se žalovaným dne [datum] rozvázala pracovní poměr formou okamžitého zrušení dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zák. práce“), a poté, co se žalovaným uzavřela dohodu o uznání a vyrovnání závazku. Žalobu dále odůvodnila tím, že žalovaný byl jejím zaměstnancem na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] a zastával pozici IT operátor. Žalobkyně zjistila, že ze zásuvky pracovního stolu kolegyně odcizil v průběhu roku 2022 poukázky a karty do restaurační sítě Ambiente, které částečně vyčerpal, dále odcizil dva mobilní telefony zn. Samsung, bezdrátová sluchátka [příjmení] [jméno] 2019 a voucher do obchodního centra Arkády, čímž způsobil škodu v celkové výši 17 405 Kč. 2. Z listiny nazvané„ Dohoda o uznání a vyrovnání závazku“ s datem [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 17 405 Kč, neboť v rámci interního vyšetřování bylo zjištěno, že z pracovního stolu asistentky odcizil na [anonymizováno] patře centrály v průběhu roku 2022 poukázky a karty [číslo], [anonymizováno], [číslo] a [anonymizováno], a dále odcizil dva mobilní telefony zn. Samsung – modely A20 a A40 patřící žalobkyni v pořizovací ceně 5 450 Kč a 3 995 Kč, bezdrátová sluchátka [příjmení] v pořizovací ceně 3 790 Kč a voucher do obchodního centra Arkády ve výši 500 Kč. Celkově žalovaný uznal svůj dluh ve výši 17 405 Kč, a zavázal se k jeho úhradě nejpozději do [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení, bylo proto jednáno v jeho nepřítomnosti. 4. Soud po provedeném dokazování shora uvedenými důkazy vzal za prokázaný tento skutkový stav věci. 5. Žalovaný byl v pracovním poměru u žalobkyně na pracovní pozici IT operátor, jeho pracovní poměr skončil okamžitým zrušením ze dne [datum]. Téhož dne žalovaný uznal písemně svůj závazek vůči žalobkyni ve výši 17 405 Kč, účastníci se dohodli na zaplacení uvedeného dluhu žalovaného nejpozději do [datum]. Uznání závazku a dohoda o způsobu jeho splnění byla podepsána oběma účastníky. Žalovaný dosud na náhradě škody žalobkyni ničeho neuhradil. 6. Podle § 1 písm. a) zák. práce, tento zákon upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli; tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními. Podle § 4 zák. práce, pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovně právních vztahů. Podle § 250 zák. práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Písemné uznání dluhu žalovaným vůči žalobkyni ze dne [datum] v částce 17 405 Kč splňuje všechny zákonem požadované náležitosti uznání dluhu dle shora citovaného ustanovení § 2053 o. z. 7. Uznání dluhu je, spolu se smluvní pokutou, způsobem utvrzení dluhu. Uznání dluhu není právním titulem vzniku dalšího (vedlejšího) závazku vedle závazku původního. Existující dluh se jím utvrzuje, nezpůsobuje však jeho zánik. Uznáním se nemění právní důvod dluhu. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. 8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud po provedeném dokazování posoudil věc dle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně, a proto jí vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem náleží částka 300 Kč za každý ze dvou úkonů.