11 C 46/2023-114 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal po žalované písemné omluvy, která má být ze strany žalované zaslána žalobci, a dále částky 25 000 Kč, a to za nemajetkovou újmu. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná ve vysvětlení podaném Policii ČR dne , datum, nepravdivě osočovala žalobce vlastními smyšlenými tvrzeními, které zřejmě převzala od třetích osob. Bez jakéhokoliv ověření, bez jakýchkoliv důkazů ho nařkla ze zavrženíhodného jednání vůči jeho matce a ze značně negativních povahových vlastností, ačkoliv ho nějak blíže neznala. Navíc jeho matka také vždy neříkala pravdu. Všechny tvrzení žalované jsou úmyslně nepravdivá, nikdy k nim nedošlo, přičemž jsou žalovanou formulována jako fakta a očitá svědectví. Žalovaná navíc odpovídala na něco, na co se jí policejní orgán neptal. Tímto žalobci způsobila nemajetkovou újmu, záměrně nactiutrhačné a dehonestující výroky útočí na důstojnost a pověst žalobce. Žalobce utrpěl také citovou újmu, neboť žalobce byl zasažen a zaskočen skrytou a náhle dodatečně projevenou záští žalované. Kromě nemajetkové újmy žalovaná v jeho neprospěch ovlivnila vyšetřování dědického sporu, ačkoliv se jí netýkal. Jedná se o tvrzení „ze začátku péče, asi v r. 2016 … jeho péče spočívala v tom, že si veškeré služby nebo vynaložené úsilí nechával od maminky zaplatit … si nechával zaplatit benzín, celý nákup nebo i další věci“ (1). K tomuto výroku žalobce uvedl, že žalobce o matku pečoval dlouho před rokem 2016, na začátku roku 2016 začala o matku žalobce, , jméno FO, , pečovat žalovaná. Žalobce se s žalovanou viděl asi třikrát při jejím nástupu a bezprostředně po něm. Žalobce navštěvoval svou matku zejména o víkendech, naopak žalovaná navštěvovala matku žalobce ráno a večer na omezenou dobu. Když matka žalobce byla s péčí žalované spokojena, přestal se žalobce o žalovanou zajímat a od března 2016 se s ní téměř pět let až do matčiny smrti ani později ani jednou nesetkal. Žalovaná nemůže tudíž o žalobci a jeho dřívější či následné péči včetně nějakého placení ničeho vědět. Matka žalobce si nákupy a výlohy domácnosti celé roky zcela platila sama přes svůj bankovní účet. Žalobci za nevyžádané nákupy, za průběžné přidružené služby a za benzín za každotýdenní nebo i častější dojíždění po dobu několika let naopak žalovaná nikdy nic neplatila a žalobce to ani nevyžadoval, dokud to ke konci vyloženě nepotřeboval. Dále žalobce napadl výrok „v době, kdy měl přijít o práci, si k paní , jméno FO, chodil jen pro peníze a požadoval je“ (2). K tomuto výroku žalobce uvedl, že žalobce se s žalovanou nesetkával, neměl tak příležitost, natož důvod se jí jakkoliv zmiňovat o své práci. Žalobce jako osoba samostatně výdělečně činná vykonával souběžně tři výdělečné činnosti, o které nepřišel, jen se mu dramaticky snížily výdělky. Žalobce matku alespoň o nějakou částečnou zpětnou finanční kompenzaci několikaletých výloh za dojíždění požádal v roce 2017, a to protože se ocitl druhým rokem v existenční nouzi. Nikde nebylo řečeno, v jaké katastrofické situaci se v případě žádosti o peníze ocitl. Měsíční cestování bylo ve výši 800 – 1 200 Kč. Matka žalobci však sebemenší kompenzaci odmítla, i tak o ni žalobce dál několik měsíců pečoval. Žalovaná nikdy nemohla být svědkem rozhovorů žalobce se svou matkou o penězích. Žalovaná nemohla být svědkem neustálého požadování peněz a jejich údajného placení. Žalobce to pokládá za osočení ze zanedbávání a vykořisťování matky. Dalšími výroky, které žalobce napadl, byly „psal matce nechutné dopisy plné nadávek …. většinou plné nadávek, požadavků na peníze nebo výhrůžek“, „paní , jméno FO, několik dopisů od syna , jméno FO, četla …. , jméno FO, měl některé dopisy bez přečtení matky zničit … se všichni domluvili, aby se jí ideálně nepředávaly“ (3). Žalobce během jednoho roku napsal své matce čtyři dopisy, které obsahovaly oprávněné výčitky, ale žádné nechutnosti, ani nadávky, ani výhrůžky ani požadavky na peníze. Dopisy mohly být s ohledem na situaci žalobce ještě agresivnější. Další výrok, který žalobce napadl je „hlavně věděla, jaký je a že po její smrti bude vše chtít“ (4), a to ačkoliv je v závěti uvedeno, že o celé její pozůstalosti má rozhodovat její druhý syn. Jako další výrok je v rámci žaloby uveden „, Jméno zainteresované osoby 0/0, o synovci a neteřích mluvil ošklivě“ (5), přičemž opět tomuto nemohla být žalovaná přítomna. Nic takového se ani nedělo. Žalobce o nich nemluvil vůbec, neboť se s nimi až na krátké chvíle celé roky nesetkával. Byli mu lhostejní, nic spolehlivého a konkrétního o nich nevěděl. S matkou navíc ani nemohl mluvit, když rok po nástupu žalované kontakt žalobce a jeho matky ustal. Žalobce má za to, že tyto výroky z úředních záznamů mohou být dále šířeny, což může žalobci způsobit další nemajetkovou újmu v menším městě, kde žil.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s nárokem v plném rozsahu nesouhlasí a navrhuje zamítnutí žaloby. Na svých tvrzeních, které uvedla do úředního záznamu ze dne , datum, Policii ČR, č. j. , Anonymizováno, , trvá, a to v plném rozsahu. Totožně vypovídala žalovaná i v jiné trestní věci Policii ČR na úřední záznam ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . Bratr žalobce, , jméno FO, , měl znát obsah dopisů, které měl jejich matce zasílat žalobce, současně věděl, jaký je vztah mezi matkou a žalobcem. Z dopisu je zřejmá agrese, vulgarita, žalobce očekával od své rodiny pouze majetkový prospěch. Pokud jde o ostatní výroky, které byly součástí žaloby, tedy pod body (1), (2), (4) a (5), tak tyto skutečnosti jsou žalované známy přímo od matky žalobce, o kterou žalovaná denně pečovala až do její smrti, poslední roky před smrtí jí byla jedním z nejbližších osob, žalovaná s ní měla hezký vztah. Matka žalobce se žalované svěřovala se svými starostmi a trápeními. Matka žalobce měla i krásný vztah se svými vnoučaty. Žalovaná neměla v úmyslu se plést do rodinných záležitostí po smrti matky žalobce, paní , jméno FO, , ale byla oslovena Policií ČR, aby jakožto svědek poskytla výpověď, což také učinila a vypověděla vše, co jí bylo skutečně známo, plnila tedy svou občanskou povinnost, přičemž tak neučinila veřejně. Učinila tak e-mailem ze dne , datum, , což posléze bylo zaprotokolováno Policií ČR ze dne , datum, . V rámci řízení bylo prokázáno, že výroky a tvrzení žalované se zakládají na pravdě. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, ve které byla požadována omluva, avšak tu nechala žalovaná bez reakce, neboť se nemá za co omlouvat.3. Podáním ze dne , datum, žalobce doplnil žalobu a navrhl rozšíření žaloby, což bylo poté upřesněno u jednání. Navrhl rozšíření žaloby o výrok „syn , jméno FO, jezdil v roce 2016, poté převzal péči syn , jméno FO, “ (6), přičemž k tomuto výroku uvedl, že tento výrok je obsahem e-mailu ze dne , datum, . Jedná se o úmyslnou nepravdu a zatajování skutečností, žalované je velmi dobře známo, že žalobce navštěvoval matku a staral se o ni až do sklonku následujícího roku, tedy roku 2017. Dále podal návrh na rozšíření žaloby o výrok „očekával jen majetkový prospěch“ (7). Jedná se o další nehoráznou urážku, neboť žalovaná nečiní rozdíl mezi majetkovým prospěchem a náhradou ztrát. Naopak jiní odcizením dědického podílu získali majetkových prospěch. Poukázal na čl. 4 etického kodexu advokáta. Žalobce současně doplnil k výroku (1), že žalovaná úmyslně zatajila, že žalobce za svou matkou jezdil celé roky každý týden z Prahy a staral se o ni nezištně bez jakékoliv náhrady, přičemž matka toto odmítla, ačkoliv se žalobce ocitl v existenční nouzi. Pokud jde výrok (2) pak žalobce poukázal na slovo „jen“ a dále uvedl, že je zřejmé, že žalovaná dojíždění žalobce ignoruje, pokud uvádí, že žalobce „chodil“. Žalobce se o svou matku staral až do sklonku roku 2017, kdy mu došly i úplně poslední peníze, poté s ní až do její smrti nekomunikoval a tudíž déle než tři roky o žádné peníze nežádal. Žalovaná úmyslně zatajila, že žalobce od matky žádné peníze neobdržel. Žalobce také pokud jde o výroky (3) doplnil, že žalovaná vypovídala ohledně obsahu dopisů rozporuplně, nejdříve uvedla, že obsah je jí znám od bratra, podruhé uvedla, že jí s obsahem seznámila sama matka žalobce. Všichni navíc vyvrací to, že se některé dopisy měly bez přečtení zničit, a aby se ideálně matce žalobce nepředávaly. Dopisy navíc neobsahují nechutnosti, nadávky, výhrůžky či požadavky na peníze, ani ohavnosti či hrubé výrazy a urážky. Pokud jde o údajnou agresivitu a vulgaritu předloženého dopisu, pak se jedná o subjektivní názor, přičemž nebylo přihlédnuto k tehdejší situaci žalobce. Dopisy žalobce navíc zasílal poštou, a to až na první dopis, který jí vhodil do schránky. V případě výroku (4) žalobce uvedl, že toto tvrzení je v rozporu s obsahem závěti. Stejně lživě bylo vypovězeno i ohledně vyklizení bytu po matce žalobce, když ve skutečnosti měla matka žalobce dostatek finančních prostředků na nájem. Pokud jde o výrok (5), pak žalobce uvádí, že do roku 2017 vycházel se svou matkou bezkonfliktně, poté řešil důležitější starosti, než aby se zajímal o své neteře a synovce. Dlouhod