209 C 121/2024-44 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem. Žalobou po žalovan uplatňuje právě zaplacení tohoto příspěvku, protože žalovaná jako vlastnice a provozovatelka vozidla RZ , SPZ, neuzavřela pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021, dále v období od 1. 4. 2021 do 30. 6. 2021 a v období od 1. 7. 2021 do 31. 8. 2021. Vozidlo tak bylo nepojištěno v prvním případě 104 dnů, v druhém 91 dnů a ve třetím případě 62 dnů. Za tato období činí příspěvky 6 760 Kč, 5 915 Kč a 4 030 Kč. Poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek jsou 3 x 300 Kč. Žalobkyně žalovanou o zaplacení příspěvků vždy vyzvala, protože na výzvy nereagovala, zaslala jí předžalobní upomínky, kdy kromě příspěvků požadovala i poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva. Žalovaná ale v žádném z uvedených případů nereagovala. Žalobkyně v žalobě uvedla, že po žalované kromě příspěvků a poplatků požaduje též úroky z prodlení, neboť žalovaná se do prodlení s placením ve všech uvedených případech dostala.2. Na podporu svých tvrzení žalobkyně do spisu založila výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, I. a II. upomínky k úhradě, předžalobní výzvy včetně podacích archů.3. Okresní soud v Kladně ve věci vydal platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však platební rozkaz nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, byl tento usnesením Okresního soudu v Kladně zrušen. Soud poté za splnění podmínek v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), projednal věc bez nařízení jednání, když účastníci se práva účasti na projednání věci v zákoně předepsaným způsobem vzdali. Dokazování soud provedl listinami založenými ve spise.4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že tvrzení žalobkyně v žalobě jsou podložena listinami. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná jako vlastnice a provozovatelka vozidla v tvrzených obdobích měla k vozidlu uzavřeno pojištění odpovědnosti. A nebylo prokázáno ani, že by za období, ve kterých nebylo vozidlo pojištěno, uhradila žalobkyni příspěvky a poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na ně. Bylo prokázáno i to, že před podáním žaloby žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných částek vyzvala, zaslala jí předžalobní výzvu.5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném od 1. 1. 2018, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.7. Podle ustanovení § 4 odst. 2 citovaného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 cit. zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla.9. Podle ustanovení § 4 odst. 4 citovaného zákona je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit , právnická osoba, (dále jen „Kanceláři“) náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.10. Podle ustanovení § 4 odst. 5 citovaného zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.11. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018, v ustanovení § 2 odst. 1 stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 65 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč.12. Podle § 1968 věta první o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení13. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (v daném případě nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovena.14. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností tedy soud dospěl k závěru, že žaloba je podána po právu, když žalovaná, coby provozovatelka vozidla, neuzavřela povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyni vznikl nárok na příspěvky. Výši dílčích nároků a nároku celkového žalobkyně řádně specifikovala a doložila listinami, ostatně žalovaná dluh co do důvodu ani výše v průběhu řízení nijak nesporovala. Proto soud žalobě vyhověl s tím, že vedle jistin přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek (příspěvků), když žalovaná se s placením peněžitého plnění do prodlení beze sporu dostala a úroky z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.)15. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.,§ 151 odst. 2 o.s.ř. a § 142a o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a na nákladech řízení požadovala zaplacený soudní poplatek a náklady za právní zastoupení. Soudní poplatek činí 800 Kč. Náklady na právní zastoupení byly žalobkyni přiznány podle vyhlášky č. 177/1966 Sb. advokátního tarifu ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a třikrát paušál po 100 Kč plus 21% DPH. Celkové náklady tak byly žalobkyni přiznány ve výši 2 252 Kč, o jejich splatnosti k rukám právní zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.