218 C 55/2024-60 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že dne 5. 4. 2023 uzavřela se žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , touto smlouvou byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný se mimo jiné zavázal, že s penězi na účtu bude disponovat jen do výše dostupného zůstatku, dále se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby, a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Žalovaný se však dostal na běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 2 016,20 Kč. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr č. , Anonymizováno, a dne 6. 4. 2023 byla na účet žalovaného vyplacena částka 150 000 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto jej žalobkyně ke dni 14. 1. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Po marném upomínání žalovaného se žalobkyně se svými nároky obrátila na soud.2. Soud ve věci nařídil jednání na den 18. 6. 2024. Žalobkyně se k jednání nedostavila, předem omluvila svou neúčast, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán. Soud za tohoto stavu věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).3. Podle Rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 5. 4. 2023 ve spojení s obchodními podmínkami a ceníkem žalobkyně zřídila žalobkyně pro žalovaného po přezkoumání jeho schopnosti splácet úvěr (doloženo úvěrovou zprávou a výpisem z účtu žalovaného u jiné banky) běžný účet č. , č. účtu, a poskytla žalovanému k účtu debetní kartu. Současně poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč převodem na výše uvedený běžný účet (doloženo výpisem z běžného účtu žalovaného ke dni 6. 4. 2023). Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 71 splátkách po 3 450 Kč měsíčně. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 17,40 % ročně. Splátkovým kalendářem a platební historií smlouvy bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši dne 6. 4. 2023, ale podle smlouvy nezaplatil, uhradil pouze 4 splátky, poslední platba proběhla v listopadu 2023. Podle mimořádného výpisu z běžného účtu ke dni 15. 2. 2024 vznikl na běžném účtu žalovaného ke dni 2. 1. 2024 nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 016,20 Kč. Ze smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně dále vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je splatný nejpozději do 5 dnů od výzvy věřitele. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, žalobkyně úvěr i dluh na běžném účtu dopisem ze dne 16. 1. 2024 podle úvěrových podmínek zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celkového dluhu ve výši 158 285,98 Kč. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by předmětný úvěr zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.4. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet. Žalovaný v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami čerpal z účtu finanční prostředky tak, že ke dni 2. 1. 2024 vykazoval jeho účet záporný zůstatek. Dále žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovanému vznikla povinnost splácet úvěr podle podmínek sjednaných ve smlouvě, včetně úroku z úvěru a dohodnutých poplatků, a v případě přečerpání finančních prostředků nepovolený debetní zůstatek věřiteli neprodleně splatit. Žalovaný své povinnosti nedodržel, žaloba proto byla podána důvodně, a soud jí v celém rozsahu vyhověl, včetně přiznání úroků z úvěru i úroků z prodlení v zákonné výši.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 499 Kč, odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku.