220 C 39/2024-69 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 260 897,05 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 300 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 744,44 Kč včetně úroku ve výši 6,50 % a včetně sjednaných poplatků za navazující služby. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 338 Kč měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč při odeslání upomínky a ve výši 300 Kč při zesplatnění úvěru. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 258 307,05 Kč, dlužného pojistného ve výši 1 690 Kč za období od dubna 2023 do srpna 2023, nákladů spojených s poplatky ve výši 600 Kč za upomínku a ve výši 300 Kč za zesplatnění úvěru, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 6 135,87 do zesplatnění úvěru, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 16 187,70 Kč od prodlení s jednotlivými splátkami až do 31. 1. 2024, přičemž zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny a splátek od 1. 2. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 6. 2021 včetně všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 120 měsíčních splátkách po 3 744,44 Kč. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 338 Kč měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě mezi žalobkyní jako pojistníkem a pojistitelem, strany dále sjednaly paušální náklad spojený s upomínkou ve výši 600 Kč a ve výši 300 Kč v případě zesplatnění úvěru. Žalobkyně měla právo prohlásit úvěr za splatný a požadovat jeho zaplacení, pokud se žalovaný ocitl v prodlení se splátkou (důkaz: žádost o úvěr, smlouva o úvěru ze dne 25. 6. 2021; formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru; všeobecné produktové podmínky; základní produktové podmínky; sazebník poplatků).5. Z oznámení ze dne 24. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k 22. 8. 2023. Dne 30. 5. 2023 žalovaného upomínala k úhradě dluhu (důkaz: oznámení ze dne 24. 8. 2023; poštovní podací arch; upomínka ze dne 30. 5. 2023; platební historie).6. Z výpisu běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěrovou částku 300 000 Kč dne 25. 6. 2021. Od května 2023 se dostal žalovaný do prodlení se splátkami (důkaz: výpis z běžného účtu; platební hitorie, výpis z úvěrového účtu).7. Žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr na základě výpisu z registrů, tvrzení žalovaného a na základě potvrzení zaměstnavatele žalovaného, podle něhož dosahoval průměrného čistého příjmu ve výši 17 782 Kč (důkaz: potvrzení o příjmu; vyjádření k procesu posouzení úvěryschopnosti).8. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 1. 2024 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu (důkaz: předžalobní výzva ze dne 31. 1. 2024).9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.10. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle ust. § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a)právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.12. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.14. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně hradil splátky. Žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny a kapitalizovaného příslušenství. Povinnost k úhradě poplatku za upomínku a zesplatnění úvěru taktéž plyne co do důvodu i výše ze smluvních ustanovení. Žalovaný se konečně také platně zavázal jako pojištěný hradit cenu pojistného plynoucí ze smlouvy mezi pojistitelem a pojistníkem. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči žalobkyni platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.16. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 22. 8. 2023 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně poplatků a příslušenství. V případě úvěrového dluhu dále platí, že žalovaný je po dobu prodlení povinen k úhradě nejen úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku a to až do zaplacení dlužné částky. Žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok od 23. 8. 2023 do 31. 1. 2024 a dále důvodně požaduje zákonný úrok z nesplacených splátek a jistiny. Nárok žalobkyně je rovněž v souladu s ust. § 122 SpÚ. Na základě výše uvedeného soud přiznal požadované příslušenství.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve vě