221 C 73/2024-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla žalovanému dne 25. 5. 2022 na bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Mezi právní předchůdkyní a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna předložit. Proto se nyní domáhá pouze bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky upomínán. Pohledávka byla smluvně postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, /dále jen „o. s. ř.“/)., právnická osoba, potvrzení o provedené platbě a ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 25. 5. 2022 na bankovní účet č. , č. účtu, částku 15 000 Kč.4. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne bylo zjištěno, že se žalobkyně jako věřitel měla zavázat poskytnout žalovanému jako klientovi peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 15 000 Kč, na listině však není připojen podpis žalovaného.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2023 včetně příloh bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, postoupila za úplatu společnosti , právnická osoba, . soubor pohledávek včetně pohledávky za žalovaným. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 včetně příloh bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 1. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že o postoupení pohledávky byl žalovaný informován a zároveň byl vyzván k plnění do tří dnů.6. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 25. 5. 2022 částku ve výši 15 000 Kč na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , aniž by mezi nimi byla uzavřena smlouva. Žalovaný neuhradil ničeho, ačkoliv byl k úhradě dlužné částky upomínán. Pohledávka za žalovaným byla smluvně postoupena na žalobkyni.7. Právně soud hodnotil skutkovou situaci za použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“).8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.10. Podle § 110 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Jak bylo shora uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v řízení netvrdila a platně uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru nedoložila. Žalovaný však od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši 15 000 Kč, přičemž jí ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, dosud nevrátil ničeho. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky 15 000 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od 25. 1. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 14. 1. 2024, ve smyslu § 573 o. z. ji doručila žalovanému třetí pracovní den po odeslání, tj. 17. 1. 2024, a stanovila lhůtu k plnění do 3 dnů. Splatnost proto nastala 22. 1. 2024 a od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Žalobkyně však úroky z prodlení požadovala až od 25. 1. 2024.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v plném rozsahu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.15. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.