223 C 18/2024-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (, Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Úrok byl sjednán ve výši 16,1 % ročně. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovanou informovala. Pohledávka byla s účinností ke dni , datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto nyní požaduje neuhrazenou jistinu ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 16,1 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Usnesením Okresního soud v , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení do vlastních rukou žalované usnesením Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, zrušen.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Soud po provedeném dokazování dospěl k těmto zjištěním a celkovému skutkovému závěru.5. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely smlouvu týkající se poskytování bankovních služeb, zároveň byl žalované bankovní účet.6. Z návrhu na uzavření Smlouvy o , Anonymizováno, akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o , Anonymizováno, obchodních podmínek, sazebníku, všeobecných obchodních podmínek bylo zjištěno, že dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit v měsíčních splátkách po , částka, společně s úrokem ve výši 16, 10 % ročně. RPSN bylo 17,33 %. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem.7. Z prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku ze dne , datum, a podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně písemně informovala žalovanou, že úvěr zesplatnila.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek č., Anonymizováno, ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, potvrzení úplaty ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.9. Z vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni.10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do , datum, .11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.14. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a)právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, . U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaná v daném právním jednání vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaná částku čerpala v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaná řádně uhradila splátky. Na smluvním základě tak právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalované vedle uhrazení jistiny i příslušenství, přičemž je nutné zmínit sjednaný nízký smluvní úrok a poplatky. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovanou byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo písemně žalované oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující k tomu dále viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .19. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazek žalované vůči žalobkyni platně vznikl a dospěl, přičemž žalovaná v řízení zánik těchto závazků netvrdila, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo.20. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a později se dostala do prodlení s celou nesplacenou jistinou.21. Soud proto žalobě I. výrokem zcela vyhověl. V případě úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku a to až do zaplacení dlužné částky.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka,