223 C 223/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 159,63 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč. [příjmení] byla poskytnuta na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Zároveň byla sjednána povinnost hradit roční úrok ve výši 18,9 %. Protože žalovaný porušil sjednané podmínky smlouvy o kontokorentním úvěru, byl právní předchůdkyní žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatněn, o čemž byl žalovaný písemně informován. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku 16 159,63 Kč. Pohledávka byla ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Před podáním žaloby byl žalovaný marně vyzýván k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto požaduje nesplacenou jistinu ve výši 16 159,63 Kč, smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 16 159,63 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok ve výši 8,25 % z částky 16 159,63 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Usnesením Okresního soud v Kladně [číslo jednací] – 5 ze dne [datum] byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného usnesením Okresního soudu v Kladně [číslo jednací] – 13 ze dne [datum] zrušen. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání 5. Soud zjistil následující skutečnosti. 6. Ze smlouvy o běžném účtu pro nezletilou osobu ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zřídila bankovní účet č. [bankovní účet]. 7. Ze smlouvy o úvěru č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla kontokorentní úvěr do výše 150 000 Kč čerpaný formou debetního zůstatku na běžném účtu. Žalovaný se také zavázal platit z úvěrovaných prostředků smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. V případě, žalovaný porušuje platební povinnost ze smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně je sjednána možnost okamžitého zesplatnění. Úvěr byl zřízen a veden na bankovním účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Listina byla podepsána oběma účastníky. 8. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období červenec 2020 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu byl – 15 496,38 Kč. 9. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období srpen 2020 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu byl – 15 829,47 Kč. 10. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období září 2020 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto účtu byl – 16 159,63 Kč. 11. Z dopisu žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě částky ve výši 4 780,61 Kč. Žalovaný byl upozorněn na možnost okamžitého zesplatnění celé částky v případě dalšího prodlení. 12. Z dopisu žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila kontokorentní úvěr ke dni [datum] za splatný. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do [datum] 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z prohlášení o okamžiku postoupení bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. 14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. 15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván k uhrazení dlužné částky do [datum]. 16. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání. 17. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 18. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 19. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 23. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla podle § 2395 a násl. o. z., uzavřena smlouva o úvěru, přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daných právních jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně uhradil splátky. Na smluvním základě tak právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i příslušenství. Pohledávka na zaplacení této částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalovanému dostačující k tomu dále viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12.2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazek žalovaného vůči žalobkyni platně vznikl a dospěl, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit. 24. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a později se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou. 25. Sou