224 C 185/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] s poukazem na to, že mezi [právnická osoba] [IČO], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které žalovaný převzal v hotovosti částku 20 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit úvěrujícímu spolu s poplatkem 25 516 Kč v 18 měsíčních splátkách po 2 529 Kč. Jednou ze složek poplatku byla částka 16 654 Kč jako sjednaný úrok za celou dobu splácení. Protože žalovaný úvěr řádně neuhradil, zaplatil jen 600 Kč, úvěrující mu v souladu se smlouvou účtoval navíc úrok z prodlení 1 507 Kč za dobu od původního data splatnosti celého dluhu do [datum]. Žalovaný neuhradil zbytek dluhu ani přes předžalobní upomínku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, a to s účinností od [datum]. Žalobkyně se domáhá toliko vydání bezdůvodného obohacení, které představuje nesplacená část jistiny s vyčísleným úrokem z prodlení k datu [datum], dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po postoupení pohledávky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvy, dle nichž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, žalovaný částku převzal v hotovosti proti podpisu a zavázal se vždy předmětnou částku vrátit spolu s poplatky ve výši 23 194 Kč, to vše ve sjednaných 18 splátkách měsíčně po 2 539 Kč, výše poslední splátky činí 2 523 Kč. Nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný splatil více než 600 Kč. 4. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému výzvu, v níž jej vyzvala k uhrazení zbývající části dluhu ve lhůtě do [datum] a upozornila jej na možnost soudního vymáhání pohledávky. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odstavce druhého téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. V daném případě po zhodnocení všech zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a to bez ohledu na další zkoumání, zda smlouva, která byla mezi účastníky uzavřena, či některá ujednání v ní, jsou platná, či nikoli. Částku 20 000 Kč žalovaný převzal, žalobkyni však zaplatil jen 600 Kč, zbývající částky nevrátil. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze uhrazení zbývající části jistiny, tj. rozdílu mezi částkou, kterou žalovanému celkově poskytla, a částkou, kterou žalovaný žalobkyni v souhrnu uhradil, vychází tak dluh 19 400 Kč. Jedná se o částku, kterou by žalovaný musel jakožto bezdůvodné obohacení žalobkyni uhradit i za situace, kdy by smlouva o zápůjčce byla neplatná. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, dále přiznal žalobkyni vyčíslený úrok z prodlení za období specifikované žalobkyní, a to podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 400 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.