225 C 156/2024-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 210 Kč s příslušenstvím. Žalobu zdůvodnila tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, ., dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne 18. 6. 2021 a byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 11 210 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil do 23. 7. 2021. Pohledávka byla na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani k výzvě žalobkyně. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nesplaceného úvěru a zákonného úroku z prodlení ode dne 24. 7. 2021.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na 6. 11. 2024, žalobkyně se omluvila, nežádala o odročení jednání, žalovaný se nedostavil.4. Z dokumentu nazvaného „Smlouva o spotřebitelském úvěru č: (, Anonymizováno, )“, bylo zjištěno, že byl vyhotoven text smlouvy o úvěru, dle tohoto textu uzavírají právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru, avšak tento dokument neobsahuje podpis žalovaného, stejně tak neobsahují podpis žalovaného ani další k důkazu předložené dokumenty (smluvní podmínky).5. Ze smluv o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2024 bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena žalobkyni a postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně.6. Z předžalobní upomínky ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve lhůtě 3 dnů.7. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ve spojení se sdělením z banky bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, v červnu 2021 právní předchůdkyně žalobkyně převedla částku ve výši 11 210 Kč, a dále že tento účet byl ve vlastnictví žalovaného.8. Žalovaný netvrdil, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni, popř. právní předchůdkyni žalobkyně cokoliv zaplatil, ani že by jeho závazek zanikl z jiného důvodu, soud proto vycházel z toho, že nebylo na dluh zaplaceno ničeho.9. Žalobkyně v řízení tvrdila, avšak neprokázala, že došlo k uzavření úvěrové smlouvy. K důkazu žalobkyně předložila listinu označenou jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č: (, Anonymizováno, )“, která však nebyla nijak verifikována žalovaným. Uzavření jakékoliv formy smlouvy tvrzeného obsahu žalobkyně neprokázala, neboť v řízení nebyl zjištěn ani obsah smlouvy ani existence právního jednání žalovaného. Pouhý fakt, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 11 210 Kč, ještě uzavření smlouvy včetně všech dalších tvrzených ujednání neprokazuje. Není ničím doloženo, že pokud byla smlouva uzavřena elektronicky, odpovídají jejímu obsahu předložené listiny.10. Soud tak měl v úmyslu na jednání žalobkyni k prokázání žalobního tvrzení ohledně uzavření smlouvy poučit ve smyslu § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se však na ústní jednání nedostavila. Jestliže se žalobkyně rozhodla jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavila riziku, že nebude moci být poučena.11. Podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen „o. z.“) se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 210 Kč a žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni zpětně nezaplatil ničeho, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně právní předchůdkyně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 210 Kč.16. Požadovaný úrok z prodlení je důvodný od 20. 1. 2024, avšak pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 11. 1. 2024 s určením data splatnosti do 3 dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 16. 1. 2024, po uplynutí lhůty stanovené k plnění vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně požadovala úrok z prodlení ve výši nižší, než je zákonná.17. Ve zbylé části, také jinak v části zákonného úroku z prodlení, pak byla žaloba zamítnuta z výše uvedených důvodů.18. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 210 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.