225 C 89/2024-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 14 315,70 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena uvedená smlouva dne 17. 3. 2023, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 10 100 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu se sjednanými poplatky. Smlouva byla uzavřena elektronicky a před jejím uzavřením žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, žalobkyně úvěr zesplatnila a žalobou se domáhá zaplacení částky 10 100 Kč na jistině, částky 3 034 Kč na sjednaných poplatcích, částky 1 181,70 Kč na smluvní pokutě a zákonného úroku z prodlení z částky 13 134 Kč od 17. 4. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu s tím, že předžalobní výzva byla žalované odeslána 24. 3. 2024 (důkaz: předžalobní výzva + podací lístek), rovněž bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované v březnu 2023 na účet vedený na její jméno částku 10 100 Kč (důkaz: přehled bankovních transakcí + dopis banky žalované). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že žalobkyně a žalovaná uzavřely distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 17. 3. 2023, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, ani z jiných listinných důkazů (důkaz: interní listina žalobkyně - autorizace ověření totožnosti a identifikované příjmy + sazebník + všeobecné obchodní podmínky + kopie OP žalované) neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh něčeho zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu. Z dalších provedených listinných důkazů (výpis o posouzení úvěruschopnosti) soud neučinil žádná jiná odlišná skutková tvrzení.5. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.7. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě.8. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání.9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 100 Kč a žalovaná žalobkyni zpětně nezaplatila ničeho, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení částky 10 100 Kč. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 100 Kč.13. Zákonný úrok z prodlení je důvodný, avšak pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 24. 3. 2024 s tím, že požadovala úhradu dlužné částky do 3 dnů. Soud vyšel z toho, že ve smyslu § 573 o. z. nastala domněnka doručení dne 24. 3. 2024, od 28. 3. 2024 vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení.14. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta z výše uvedených důvodů.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, které dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.