225 C 99/2024-45 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky bezdůvodného obohacení s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) žalovanému poskytla dne 24. 10. 2021 částku 50 000 Kč na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou jí žalovaný dosud celou nevrátil a na její úkor se tak bezdůvodně obohatil co do částky 35 366 Kč. Žalovaný dosud uhradil pouze 14 634 Kč, ač byl k plnění vyzván předžalobní výzvou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení částky 35 366 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 884,15 Kč za období od 30. 7. 2023 do 27. 9. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 366 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.2. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 24. 10. 2021 zaslala žalovanému částku 50 000 Kč. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem 14 634 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně příloh, oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a že žalovaný byl o tomto informován a zároveň vyzván k zaplacení dlužné částky. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opětovně upomínala o zaplacení. Ze zákaznické karty soud neučinil žádné zjištění významné pro rozhodnutí ve věci.4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatil o částku 35 366 Kč, když od právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu obdržel částku celkem 50 000 Kč, přičemž jí dosud vrátil pouze 14 634 Kč. Žalovaný je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 35 366 Kč, žalobkyni vrátit. Stejně tak je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno, když platí, že v případě bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně učinila až v souvislosti s postoupením pohledávky, které oznámila žalovanému dopisem odeslaným dne 27. 10. 2023, fikce doručení nastala dle § 573 o. z. dne 1. 11. 2023 a žalovaný byl povinen plnit ve lhůtě 10 dnů, tj. do 11. 11. 2023 a nikoli dříve, proto soud žalobu zamítl co do úroku z prodlení do tohoto data, jak uvedeno ve výroku II. Soud nesdílí s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1752/2011 názor žalobkyně, že má právo požadovat úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. V prodlení je tak žalovaný od 12. 11. 2023. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 947 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 769 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 366 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 500 Kč za podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.