25 C 54/2024-24 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal určení, že žalovaný je ode dne , datum, vlastníkem osobního motorového vozidla VW Golf, RZ , SPZ, , z důvodů, že si žalovaný uvedené vozidlo v daný den od žalobce za cenu , částka, zakoupil do svého vlastnictví a pro své potřeby a vozidlo si i převzal, avšak do kupní smlouvy napsal jméno , jméno FO, . Žalovaný neprovedl přepis daného vozidla v registru vozidel, přestože mu byla k převodu udělena plná moc a o provedení převodu byl opakovaně žádán. Žalovaný k provedení takového převodu neposkytl ani součinnost. Vozidlo již není v žalobcově dispozici.2. Podle § 153a odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), „uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.“ Podle § 153a odst. 2 o. s. ř. „rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).“ Podle § 153a odst. 3 o. s. ř. „rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).“ Podle § 153a odst. 4 o. s. ř. „jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.“3. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. „vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo je-li žalovaným ke dni zahájení řízení nebo ke dni vstupu do řízení nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti.“ Podle § 114b odst. 2 věty první o. s. ř. „k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení.“ Podle § 114b odst. 5 věty první o. s. ř. „jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.“4. Podle § 99 odst. 1 věty první o. s. ř. „připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem.“ Podle § 99 odst. 2 věty první o. s. ř. „soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy.“5. Vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování. Jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaný uznává nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, je soud povinen rozhodnout o předmětu sporu podle této zákonné fikce uznání, která je sankcí za nečinnost žalovaného podle jedné ze základních zásad občanského soudního řízení, vigilantibus iura. Činí tak bez ohledu na to, zda žalobní tvrzení jsou podložena důkazy a zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku.6. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud podle § 114b odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření soud určil žalovanému lhůtu 30 dnů od doručení usnesení v souladu s § 114b odst. 2 větou první o. s. ř. Žalovaný byl rovněž poučen podle § 114b odst. 5 věty první o. s. ř., že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude se mít za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a soud proto rozhodne rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř.7. Dne , datum, bylo výše uvedené usnesení doručeno žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se v určené lhůtě plynoucí do , datum, ve věci písemně nevyjádřil ani soudu nesdělil žádný vážný důvod, který by mu ve vyjádření bránil.8. S ohledem na výše uvedené tak soud s odkazem na § 114b odst. 5 část věty první před středníkem o. s. ř. má za to, že žalovaný uznal nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Proto soud ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 věty první a odstavce 3 o. s. ř.9. Vydání rozsudku pro uznání není vyloučeno ani na základě § 153a odst. 2 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu § 99 odst. 1 věty první a odstavce 2 věty první o. s. ř., jelikož povaha věci připouští, aby účastníci skončili řízení soudním smírem, a nárok uplatňovaný žalobou není v rozporu s právními předpisy [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, (uveřejněný pod č. 23/2007 Sb. rozh. obč.)].10. Rozsudek pro uznání soud vydal bez nařízení jednání v souladu s § 153a odst. 4 o. s. ř.11. Soud určil podle § 80 o. s. ř., že žalovaný je vlastníkem daného vozidla, a to ode dne , datum, , jak žalobce v žalobě požadoval. Naléhavý právní zájem na takovém určení byl dán. Žalobce totiž nebyl bez součinnosti žalovaného schopen sám zajistit zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel s ohledem na povinnost evidenční kontroly vozidla provedené ne více než 1 rok před podáním žádosti o zápis změny vlastníka podle § 10 odst. 1 věty první ve spojení s § 6 odst. 3 písm. f) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel“). Tím byl nadále prodlužován protiprávní stav vzniklý porušením povinnosti podat žádost o zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel, k němuž došlo uzavřením kupní smlouvy podle § 1099 a § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce by nemohl být bez provedení evidenční kontroly vozidla ne více než 1 rok před podáním žádosti úspěšný ani při podání žádosti o zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel podle § 8a zákona o podmínkách provozu vozidel (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).12. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž měl v řízení plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, jenž ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování práva sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z odměny za zastupování advokátem, kterou soud určil podle § 151 odst. 2 věty první o. s. ř. a § 1 odst. 2 věty první a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“) z tarifní hodnoty ve výši , částka, podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, jelikož předmětem řízení bylo určení práva k věci oceněné žalobcem přímo v žalobě právě na danou částku, a to za 3 úkony právní služby, dále z hotových výdajů daného zástupce a z náhrady za daň z přidané hodnoty. Zástupce žalobce učinil 3 úkony právní služby potřebné k účelnému uplatňování práva žalobce, a to převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, jednoduchou výzvu k plnění – výzvu k poskytnutí součinnosti ze dne , datum, (č. l. 3–4) podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu a písemné podání nebo návrh ve věci samé – žalobu podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Uvedená výzva ze dne , datum, neobsahovala ani základní právní rozbor, tak aby ji bylo možné považovat za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Mimosmluvní odměna podle § 7 advokátního činí , částka, za každý z výše uvedených úkonů právní služby s výjimkou jednoduché výzvy k plnění, za niž podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu náleží mimosmluvní odměna pouze ve výši jedné poloviny, tedy v částce , částka, . Celková výše odměny za zastupování za 3 uvedené úkony právní služby tak činí , částka, . Náhrada hotových výdajů zástupce žalobce činí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušálně , částka, za každý úkon právní služby, tedy celkem , částka, za tytéž 3 úkony právní služby, za které danému zástupci náleží i mim