227 C 209/2025-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 27 440 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo „, Anonymizováno, “ s měsíčním pojistným ve výši 6 860 Kč. Počátek pojištění byl sjednán na den , datum, . Žalovaný pojistné dle smlouvy nehradil v plné výši, přičemž za období od 8. 3. 2024 do 8. 7. 2024 mu vznikl dluh ve výši 27 440 Kč. Tento dluh žalovaný neuhradil ani na opakované výzvy žalobkyně. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nezaplacené pojistné ve výši 27 440 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 9. 7. 2024 do 25. 8. 2025 ve výši 3 959 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU číslo 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 kapitoly II, oddílu 3, čl. 11 bodu 1, písm. a) Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 1215/2012 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) právní řád České republiky.5. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.6. Z listiny nazvané jako „, Anonymizováno, “ ze dne , datum, , z listiny nazvané jako „, Anonymizováno, “, z listiny nazvané jako „, datum, , z přílohy s údaji o pojistné ochraně ke dni 8. 3. 2024 a pojistných podmínek bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dohodu, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný se zavázal podle této dohody platit žalobkyni pojistné v měsíční výši 6 860 Kč. Splatnost pojistného byla stanovena na první den pojistného období. Počátek pojištění byl sjednán na den 8. 3. 2024.7. Z inkasní bilance bylo zjištěno, že žalovaný měl v období od 8. 3. 2024 do 7. 7. 2024 zaplatit pojistné v celkové výši 27 440 Kč, avšak neučinil tak.8. Z dopisu žalobkyně ze dne 16. 7. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného ukončila ke dni 7. 7. 2024 pojistnou smlouvu.9. Z dopisů žalobkyně ze dne 22. 4. 2024 ze dne 5. 8. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dlužné částky. Ve výzvě ze dne 22. 4. 2024 byl žalovaný zároveň upozorněn na možnost zániku pojištění.10. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 11. 2024 ve spojení s podacím archem z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného pod hrozbou žaloby upomínala k úhradě dluhu do 15 dnů od doručení výzvy,11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve znění účinném ke dni právního jednání účastníků.12. Podle § 2758 odst. 1 o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.13. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.14. Podle § 2783 odst. 2 o. z., jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že účastníci spolu dne , datum, uzavřeli pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný byl na jejím základě povinen platit měsíční pojistné ve výši 6 860 Kč. Již první pojistné však nezaplatil ani přes výzvu a upozornění na zánik pojištění, proto došlo ke dni 7. 7. 2024 k zániku pojištění. Žalobkyně tak má podle § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za celou dobu trvání pojištění. Dlužné pojistné ve výši 27 440 Kč. žalovaný dosud neuhradil. Proto soud žalovanému uložil povinnost toto dlužné pojistné uhradit. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost nastala prvním dnem pojistného období. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení od 9. 7. 2024 do 25. 8. 2025 v kapitalizované výši 3 959 Kč.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 913 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 098 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 27 440 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) v sazbě 21 % ze základu 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.18. Lhůty k plnění byly určeny § 160 o. s. ř.