23 C 23/2025-34 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 8. 2025 domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedeným pozemkům (dále také „pozemky“ či „předmětné pozemky“). Uvedl, že přestože jsou předmětné pozemky v katastru nemovitostí stále evidovány jako společné jmění, manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci téhož dne. Jednalo se o rozvod v režimu § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přičemž účastníci dne , datum, uzavřeli písemnou dohodu o tom, že předmětné pozemky budou prodány. Protože však k prodeji nedošlo ve lhůtě 3 let od právní moci citovaného rozsudku, pozemky se staly podílovým spoluvlastnictvím účastníků. Účastníci se poté neúspěšně, a to delší dobu, snaží domluvit na způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Jediným možným způsobem je prodej pozemků, neboť žalobce o ně nemá zájem a žalovaná nedisponuje prostředky na vyplacení podílu žalobce. Na předmětných pozemcích současně vázne hypoteční úvěr ve prospěch , právnická osoba, ., který se však v dohodě ze dne , datum, zavázala uhradit žalovaná. Žalobci by proto měla být vyplacena polovina hodnoty pozemků, nikoliv obdržené částky, která bude snížena právě o tento doplacený úvěr.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila při nařízeném jednání dne 3. 11. 2025. Uvedla, že o přikázání pozemků do svého vlastnictví nemá zájem a není možné jejich reálné rozdělení. Spor mezi účastníky je dlouhodobý a jeho podstata je ve způsobu výplaty výtěžku prodeje, neboť nesouhlasí s tím, aby úhrady hypotéky byly zohledněny ve vypořádacím podílu žalobce, a není spravedlivé, aby sama nesla náklady údržby.3. Mezi účastníky bylo nesporné, že nemají prostředky na vzájemnou výplatu vypořádacích podílů, pokud by předmětné pozemky byly přikázány do výlučného vlastnictví některého z nich. Rovněž bylo nesporné, že není možnost reálného rozdělení pozemků (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).4. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.5. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Dle doložky rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Z odůvodnění vyplývá, že šlo o rozvod ve smyslu § 757 o.z. a účastníci dne , datum, uzavřeli dohodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů.6. Z výpisů z katastru nemovitostí dle stavu ke dni 25. 9. 2025 a 3. 11. 2025 bylo zjištěno, že předmětné pozemky jsou evidovány jako společné jmění účastníků.7. Z Dohody o vypořádání majetkových poměrů, práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu ze dne , datum, s úředně ověřenými podpisy účastníků bylo zjištěno, že účastníci podepsali takto nazvanou listinu, v níž uvedli, že součástí jejich společného jmění jsou předmětné pozemky (čl. IV.) Dále uvedli, že závazek v podobě hypotečního úvěru u , právnická osoba, spořitelny, a.s., jímž jsou předmětné pozemky zatíženy, bude pro dobu do i po rozvodu manželství v plné výši hradit manželka, tj. žalovaná (čl. VI.).8. Z výzvy ze dne 23. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého zástupce žalovanou, s argumentací uvedenou v žalobě, vyzval k součinnosti při zrušení a volbě způsobu vypořádání spoluvlastnictví k předmětným pozemkům. Uvedl, že pokud k dohodě nedojde, bude nucen podat žalobu u soudu.9. Provedené důkazy soud hodnotil dle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že účastníci nehodlají setrvat v podílovém spoluvlastnictví (srov. právní posouzení níže) k předmětným pozemkům, které nevypořádali v době tří let od zániku společného jmění v důsledku rozvodu jejich manželství. Předmětné pozemky jsou katastru nemovitostí evidovány jako společné jmění, avšak od rozvodu manželství účastníků již uplynula doba tří let (manželství bylo pravomocně rozvedeno dne 9. 2. 2022). Žádný z účastníků pozemky nehodlá nabýt do svého výlučného vlastnictví a pro takový případ nedisponuje prostředky na výplatu druhého. Reálná možnost rozdělení pozemků neexistuje. Dne , datum, se účastníci dohodli, že hypoteční úvěr, který na pozemcích vázne, bude v plné výši hradit žalovaná, a to pro dobu do i po rozvodu manželství. Návrh na provedení důkazu ve vztahu k tomuto úvěru soud pro nadbytečnost zamítl (srov. právní posouzení níže).10. Po právní stránce soud věc posuzoval nejprve dle § 741 písm. b) o.z, dle něhož nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné.11. Byť tedy předmětné pozemky jsou evidovány jako společné jmění, jedná se podílové spoluvlastnictví účastníků, přičemž podíly účastníků jsou stejné, tj. představují id. ½ celku, neboť přestože se účastníci dohodli na způsobu vypořádání této součásti (zaniklého) společného jmění, k realizaci tohoto vypořádání v zákonem předvídané době nedošlo.12. Ve smyslu § 765 odst. 1 o.z. se dále majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů spravují jejich dohodou.13. Dle § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).14. Dle § 1142 odst. 1 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.15. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.16. Dle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.17. Dle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.18. Každý ze spoluvlastníků by tedy měl počítat s tím, že spoluvlastnictví může být zrušeno a vypořádáno, neboť postup vedoucí ke zrušení spoluvlastnictví je především výkonem subjektivního práva a nikoli jeho zneužitím (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 4. 2019, sp. zn. III. ÚS 3963/16, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016). Tomu ostatně odpovídají stanoviska účastníků, kteří ve spoluvlastnictví nehodlali setrvat a současně navrhli shodný způsob jeho vypořádání. Soud proto návrh na zrušení spoluvlastnictví posoudil jako důvodný.19. Pokud jde o způsob vypořádání spoluvlastnictví, účastníci, jakožto spoluvlastníci, nenavrhli řešení formou rozdělení nemovité věci, naopak shodně uvedli, že takový způsob vypořádání není možný. Oba účastníci shodně navrhli vypořádání spoluvlastnictví formou prodeje ve veřejné dražbě.20. Za popsaného stavu soud dospěl k závěru, že jediným možným způsobem vypořádání ve smyslu § 1147 věty druhé o.z. je právě nařízení prodeje předmětných pozemků ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude mezi účastníky rozdělen dle výše jejich spoluvlastnických podílů, neboť žádný z účastníků o pozemky nemá zájem ani nedisponuje prostředky k zaplacení přiměřené náhrady ve smyslu § 1147 věty první o.z. Bylo tedy rozhodnuto, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.21. K požadavku na zohlednění splátek hypotečního úvěru či případně nákladů spojených s užíváním při výplatě výtěžku dražby společné věci soud uvádí, že ve světle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6018/2017, není pochyb o tom, že účastníci tímto stanoviskem sledovali konkrétní výplatu či náhradou vázanou až na následnou, volitelnou fázi řízení, tj. jeho výkon. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 326/2016, rozsudek v této věci (tedy rozhodnutí o zrušení a způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví) představuje samotný exekuční titul, na jehož základě se účastník může domáhat nařízení výkonu, tedy v daném případě provedení dražby. V takovém případě nelze uvedené požadavky účastníků v nynějším řízení zohlednit a současně nejde o vzájemný návrh či vzájemné návrhy, neboť tyto požadavky se týkají právě až následné „realizační“ fáze řízení, k níž však vůbec nemusí dojít. Současně má soud za to, že tímto (následným) rozhodnutím nemůže změnit předchozí dohodu účastníků o vypořádání jejich společného jmění ve smyslu § 765 odst. 1 o.z.22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků na takovou náhradu nemá pr