CS · EN DE FR brzy

28 C 8/2023-211 — Okresní soud v Kladně

ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2025:28.C.8.2023.1
Datum: 2025-03-31
Předmět: o zaplacení částky 110 634 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 8 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 z. č.
["náhrada nákladů""nájem bytu""vzájemný návrh""znalečné""odvolání""náklady řízení""smlouva nájemní""lhůty""bezdůvodné obohacení""dokazování""jistota"]
O co šlo: o zaplacení částky 110 634 Kč s příslušenstvím (["§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.)
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení žalované částky z titulu nároků vyplývajících z nájemního vztahu, který byl mezi účastníky založen nájemní smlouvou uzavřenou dne 5. 6. 2018 (nájem bytu). Žalobkyně tvrdila, že nájemní vztah účastníků byl ukončen dohodou o skončení nájmu ze dne 9. 8. 2022 a skončil ke dni 4. července 2022. Žalobkyně se domáhala jednak jistoty ve výši 26 900 Kč, kterou uhradila v souvislosti se vznikem nájemního vztahu k rukám žalovaných a která jí měla být podle znění nájemní smlouvy vrácena do 14 dnů ode dne skončení nájmu, tj. do 18. 7. 2022. Dále se žalobkyně domáhala bezdůvodného obohacení spočívajícího v omylem odeslaném nájemném za období třetího čtvrtletí roku 2022 ve výši 46 350 Kč. V tomto čtvrtletí trval nájem toliko čtyři dny z celkových 92 dnů příslušného čtvrtletí, po odečtení poměrné části tak žalobkyně požadovala vrácení částky 44 334 Kč. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaní po celou dobu trvání nájemního vztahu nepředložili žalobkyni každoroční vyúčtování záloh a skutečných plnění za služby spojené s užíváním bytu jako předmětu nájmu, když podle znění mezi nimi uzavřené nájemní smlouvy měly být tyto finanční prostředky vyúčtovány do 20 kalendářních dnů poté, co pronajímatel obdrží za tyto služby sám vyúčtování, minimálně však jednou ročně. Za porušení povinnosti předložit takové vyúčtování požadovala žalobkyně pokutu předvídanou § 13 odst.1 zákona č. 67/2013 Sb. ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení se splněním povinnosti. Žalobkyně žádala pokutu za celkem 788 dnů prodlení se splněním povinnosti (za rok 2018 a rok 2019) ve výši 39 400 Kč. Žalobkyně tvrdila, že ani po zaslání předžalobní výzvy žalovaní nezaplatili ničeho. Žalobkyně vyzvala žalované již 17. srpna 2022 emailem k vrácení jistoty a vrácení nájemného a poskytla lhůtu k tomuto plnění v délce tří dnů, od 21. srpna 2022 proto žalobkyně požadovala úrok z prodlení z částek odpovídající nevrácené jistotě a nevrácenému nájemnému.2. Žalovaní nárok uplatněný žalobkyní rozporovali, když tvrdili, že žalobkyně nedodržela sjednanou dobu nájmu, byt opustila předčasně, pročež nemůže žádat zpět předplacené nájemné. Žalovaní dále tvrdili, že dohoda o skončení nájmu byla podepsána osobou, která neměla právo disponovat nájemní vztahem mezi stranami. Ukončení nájemního vztahu a předání bytu jsou totiž dvě oddělená právní jednání, ze strany žalovaných tak nedošlo k uzavření dohody o ukončení nájmu, který proto trval až do měsíce října. Žalovaní sporovali, že nájemné na třetí čtvrtletí roku 2022 bylo ze strany žalobkyně zasláno omylem, spatřovali v jeho zaslání právě vůli pokračovat v nájemním vztahu i v tomto období. Stejně tak žalobkyni dle tvrzení žalovaných nesvědčí nárok na vrácení jistoty, neboť žalobkyně byt opustila poškozený, konkrétně došlo k poškození kuchyňské linky v podobě vylomených kuchyňských dvířek u horní skříňky (škoda 60 000 Kč), zničené designové tapety (škoda 15 000 Kč) včetně zničených polyuretanových lišt a znečištění skvrnou na dlažbě lodžie předmětného bytu (částka 69 000 Kč). Žalovaní tvrdili, že v důsledku tohoto znečištění je nutné celou dlažbu podlahy lodžie vyměnit. Nárok na pokutu za nesplnění povinnosti předložit vyúčtování žalovaní taktéž neuznali, když tvrdili, že úprava zakotvená v nájemní smlouvě účastníků má přednost před zákonnou úpravou této pokuty a že není možné nároky na pokuty za jednotlivá porušení povinnosti v jednotlivých kalendářních letech na sebe vršit. Dále namítli, že uplatnění nároku na tuto pokutu je zneužitím práva, neboť absenci vyúčtování žalobkyně tematizovala až v průběhu soudního sporu. Dále namítli promlčení nárok na zákonnou pokutu za rok 2019 a roky předcházející.3. Dne 10.10.2023 uplatnili žalovaní vzájemný žalobní návrh na zaplacení částky 115 949,60 Kč, když požadovali náhradu nákladů na opravu poškození předmětného bytu žalobkyní ve výši 182 249,60 Kč, oproti této částce pak započetli žalobou vznesený nárok na pokutu ve výši 39 400 Kč. Tvrdili, že předmětné opravy poškození bytu byly poptány, nikoli provedeny. Částka 182 249,60 Kč se skládá z 23 764 Kč za výměnu skříňky v kuchyňské lince; výměnu poškozené tapety a lišt včetně materiálu a odstranění a nové instalace tapety činí částku 56 284 Kč, výměna, vybourání stávajících dveří, náklady na pořízení nových dveří a jejich montáž činí částku 19 396 Kč a výměna dlažby na podlaze lodžie částku 68 400 Kč.4. V reakci na vzájemný návrh pak žalobkyně dne 26. 10. 2023 navrhla rozšíření žaloby a žádala, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni částku ve výši 238 384 Kč s příslušenstvím z titulu pokuty dle § 13 zák.č. 67/2013 Sb. za celé období nesplnění povinnosti předložit vyúčtování období (za rok 2018 – od 1.5.2019 do 30. 4. 2023, za rok 2019 – od 1.5.2020 do 30.4.2023, za rok 2020 – od 1.5.2021 do 30.4.2023, za rok 2021 – od 1.5.2022 do 30.4.2023), tedy za dalších 2 555 dní nesplnění povinnosti. Změna žaloby byla soudem připuštěna usnesením zdejšího soudu ze dne 27.12.2023, č.j. 28 C 8/2023- 106, pravomocným dne 26.1.2024.5. Soud prvního stupně rozhodl ve věci meritorně dne 19. července rozsudkem č.j. 28 C 8/2023 – 147 tak, že uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku 173 834 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 26 900 Kč za období od 24. 8. 2022 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 44 334 Kč za období od 21. 8. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.); zamítl žalobu co do částky 64 550 Kč se žaloba (výrok II.); uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 75 734 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III.). Dále soud prvního stupně uložil žalovaným povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně náhradu nákladů řízení ve výši znalečného, které bude vyčísleno samostatným usnesením a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok IV.); zastavil řízení co do úroku z prodlení z částky 26 900 Kč za období od 21. 8. 2022 do 23. 8. 2022 (výrok V.) a rozhodl, že žalovaným se po právní moci rozsudku vrací soudní poplatek ve výši 5 798 Kč (VI.).Proti tomuto rozsudku podali oba účastníci včasné odvolání. Odvolání žalobkyně směřovalo proti výroku III. citovaného rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolání žalovaných směrovalo proti věcnému vyhovujícímu výroku I. a dále proti nákladovým výrokům III. a IV., když žalovaní měli za to, že napadený rozsudek je nepřezkoumatelný.6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 18. listopadu 2024, č.j. 26 Co 264/2024-193, rozsudek soudu prvního stupně ze dne 19.7.2024, č.j. 28 C 8/2023-147 v napadených výrocích I., III. a IV. zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Stalo se tak z důvodu nesprávného procesního postupu, kdy o vzájemném nároku uplatněném stranou žalovanou vzájemnou žalobou nebylo soudem prvního stupně rozhodnuto samostatným výrokem. V případě, kdy nerozhodl soud prvního stupně o vzájemné žalobě samostatným výrokem, nerozhodl o celém předmětu řízení tak, jak byl žalobou vymezen. Právní moci tak nabyl pouze výrok II., V. a VI. (bod 5).7. Soud prvního stupně tak nařídil ve věci jednání na 31.3.2025, v rámci kterého již nebylo prováděno další dokazování a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo samostatnými výroky rozhodnuto jak o nároku uplatněném žalobou (výrok I.) a nákladech tohoto řízení (výrok II.), tak o nároku uplatněném vzájemnou žalobou (výrok III. a výrok IV.) a nákladech řízení o vzájemné žalobě (V.).8. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že spolu dne 5. 6. 2018 uzavřeli nájemní smlouvu, jejíž předmětem byl nájem bytové jednotky č., hodnota, umístěné v budově č.p. , adresa, zapsané na LV č. , hodnota, – dále jen „předmětný byt“, když tuto nájemní smlouvu za žalované na základě plné moci ze dne 4. 6. 2018 uzavřel subjekt bydlete kvalitně, s. r.o. Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalobkyně v souvislosti se vznikem nájmu žalovaným uhradila jistotu ve výši 26 900 Kč, která dosud nebyla žalobkyni žalovanými vrácena. Dále bylo nesporné, že dne 10. 6. 2022 zaslala žalobkyně na účet žalovaných částku 46 350 Kč s poznámkou „nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu“ na třetí čtvrtletí roku 2022. Dále bylo mezi stranami nesporné, že po dobu trvání nájemního vztahu a ani po jeho skončení do 30.4.2023 nebyla žalobkyni žalovanými nikdy vyúčtována skutečná výše nákladů a záloh na služby spojené s užíváním bytu. Dále bylo mezi stranami nesporné, že dne 25. 1. 2023 byla žalovaným zaslána předžalobní výzva k úhradě částky 110 634 Kč s příslušenstvím. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že době předání vykazoval předmětný byt následující poškození – dvě dlaždice na podlaze lodžie byly znečistěné skvrnou, horní dvířka jedné ze skříněk kuchyňské linky měla vytrhlý pant, zárubeň interiérových dveří měla odchlíplý dolní roh.9. Mezi stranami pak bylo především sporné, ke kterému časovému okamžiku došlo k ukončení nájemního vztahu a dále bylo

Citovaná ustanovení

§ 13 (67/2013 Sb.)§ 2254 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 8 (89/2012 Sb.)§ 137 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 146 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 151 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.