30 C 34/2025-31 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se domáhal žalované částky s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného a dlužných plateb za služby spojené s užíváním bytu. Tvrdil, že s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu ohledně bytové jednotky č. , hodnota, lokalizované na adrese , adresa, , na jejímž základě byla žalovaná povinna hradit za tento byt měsíční nájemné ve výši 14 000 Kč. Žalobce dále tvrdil, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 10.6.2024 do 10.6.2025. Žalovaná předmětnou bytovou jednotku užívala, aniž by uhradila část dlužného nájemného za březen 2025 ve výši 4 000 Kč a dlužné nájemné za měsíce duben a květen 2025 ve výši 2 x 14 000 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná dluží také nedoplatek ve výši 6 000 Kč za náklady na služby spojené s užíváním předmětné bytové jednotky, konkrétně nedoplatek za elektřinu.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání dne 22.9.2025 se stejně jako žalobce bez omluvy nedostavila, bylo tak jednáno v nepřítomnosti účastníků.3. Pro zjištění oprávněnosti žalobního návrhu bylo ve věci provedeno následující dokazování.4. Z nájemní smlouvy uzavřené v listinné podobě mezi účastníky tohoto řízení bylo zjištěno, že žalobce pronajal žalované bytovou jednotku č. č. , hodnota, lokalizované na adrese , adresa, , a to za účelem bydlení. Z výpisu z účtu žalobce bylo zjištěno, že v průběhu října 2024 až března 2025 byla ze strany , jméno FO, zaslána každý měsíc (s výjimkou března 2025) částka 14 000 Kč s poznámkou , jméno FO, – nájemné s uvedením čísla měsíce a roku, za který bylo placeno. Za březen 2025 bylo uhrazeno pouze 10 000 Kč s poznámkou , jméno FO, – nájemné 03/25. Za listopad 2024 pak byla s poznámkou , jméno FO, – nájemné uhrazena částka 13 500 Kč dne 2.11.2024 a částka 14 00 Kč dne 29.11.2024 – celkem tak za období října 2024 až května 2025 byla na nájemném uhrazena částka 93 500 Kč.5. Z faktury č. , hodnota, vystavené žalobci společností , právnická osoba, . bylo zjištěno, že za období od 21.2.2024 do 18.2.2025 byla do odběrného místa , adresa, dodána elektrická energie v objemu 1,27600 MWh a že celkové vyúčtování za odběr elektřiny vyústilo v nedoplatek ve výši 6 723,97 Kč ( po zohlednění deseti záloh ve výši 710 Kč měsíčně).6. Po zhodnocení výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu. Žalobce žalované na základě písemně uzavřené nájemní smlouvy pronajal bytovou jednotku č. , hodnota, lokalizovanou na adrese , adresa, , a to za účelem bydlení za měsíční nájemné ve výši 12 000 Kč; na dobu určitou do 10.6.2025. Dále bylo zněním nájemní smlouvy prokázáno ujednání stran, že žalovaný bude hradit na účet žalobce i platby na zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 1 500 Kč měsíčně.7. Podle § 2201 zák.č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.8. Podle § 2235 odst. 1 o.z. platí, že zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva (podle ustanovení tohoto pododdílu – tj. § 2235 - § 2 301 o.z.).9. Podle § 2237 o.z. platí, že smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.10. Podle § 2251 o.z. platí, že nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně. Pronajímatel nesmí požadovat po nájemci jiná plnění než uvedená v odstavci 1, ať již ve formě vkladu nebo jinak, ani platbu nájemného později datovaným šekem nebo jiným obdobným způsobem.11. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.12. Podle § 1970 o.z. platí, že dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Soud se nejprve zabýval otázkou existence nájemního vztahu mezi účastníky, následně pak výší žalobou tvrzeného dluhu na nájemném. Dospěl k závěru, že účastníci tohoto řízení platně uzavřeli nájemní smlouvu, podle které měla žalovaná povinnost uhradit žalobci za období od října 2024 do května 2024 nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 108 000 Kč (8 měsíců po 13 500 Kč). Výpisem z účtu žalobce pak bylo prokázáno, že za předmětné období bylo uhrazeno pouze 93 500 Kč, žalovaná tak dluží žalobci částku 14 500 Kč. Co do této částky tak soud žalobě jako důvodné vyhověl. Žalobce se však domáhal dlužného nájemného ve výši 32 000 Kč, co do částky 17 500 Kč tak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.14. Dále se žalobce domáhal nedoplatku za odběr elektrické energie ve výši 6 000 Kč. Ze strany žalobce však nebylo tvrzeno nic o tom, že by žalované spotřebu energie po dobu trvání či po skončení nájemního vztahu vyúčtoval, z předložené faktury vystavené dodavatelem elektrické energie pak vyplývá, že se jedná o vyúčtování za období od 21.2.2024 do 18.2.2025, tedy za období delší než trval nájemní vztah mezi účastníky. Žalobce soudu neposkytl dostatečná tvrzení a neoznačil žádné důkazy k tomu, jakým způsobem vyúčtoval žalované za období trvání nájemního vztahu mezi účastníky služby spojené s užíváním bytu včetně vyúčtování dodávky elektrické energie - nemohla tak být následně posouzena otázka možného nedoplatku na těchto službách. Soud měl v úmyslu žalobce při jednání v tomto směru poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Jelikož se žalobce jednání neúčastnil, přišel o možnost být v tomto směru soudem poučen (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud tedy uzavřel, že ohledně požadované částky 6 000 Kč coby tvrzeném nedoplatku za odběr elektrické energie žalobce neunesl své břemeno důkazní stran tvrzení, že po provedeném vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu mu žalovaná dluží nedoplatek ceny za spotřebovanou elektrickou energii. Žaloba byla co do částky 6 000 Kč taktéž částečně zamítnuta.15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.