10 C 76/2025-69 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky proti žalované. Uvedla, že je matkou pana , jméno FO, , narozeného , datum, , bytem , adresa, . Žalovaná je bývalou přítelkyní syna žalobkyně. Syn žalobkyně trpí handicapem, který jej činí invalidním a který se projevuje opožděným vývojem a zvýšenou, až patologickou důvěřivostí, zároveň sníženou schopností soustředit se. Pohybuje se, pokud jde o inteligenci, v pásmu lehké mentální retardace, odpovídající věku 12 let. Se žalovanou se syn žalobkyně seznámil v roce 2024, krátkodobě snížil v partnerském vztahu.2. Během doby známosti se žalovanou, jelikož znal přístup k účtu žalobkyně, převedl syn žalobkyně na žalovanou - bez jakéhokoliv důvodu - postupně částku 770 444 Kč, a to dne 14. 10. 2024 částku 100 000 Kč, částku 100 000 Kč a částku 44 444 Kč, dne 15. 10. 2024 částku 200 000 Kč, částku 100 000 Kč a 100 000 Kč, dne 17. 10. 2024 částku 20 000 Kč a dne 23. 10. 2024 čárku 106 000 Kč. Jakmile žalobkyně tuto skutečnost zjistila a ověřila si, že bankovní účet příjemce této finanční hotovosti je veden na jméno žalované, kontaktovala žalovanou, se žádostí, aby uvedenou předmětnou částku vrátila zpět na účet žalobkyně. Kromě žalované kontaktovala též paní , jméno FO, – babičku žalované, která zároveň vykonává péči nad nezletilou vnučkou z pozice její pěstounky. Po výzvě žalovaná vrátila žalobkyní ve dnech 21. 1. 2025 až 23. 4. 2025 částku celkem 200 000 Kč (čtyřikrát 50 000 Kč).3. Počínaje dnem 24. 4. 2025 však žalovaná ani pěstounka další částku na účet žalobkyně nevrátily. Následně byla iniciována osobní schůzka za pomoci pracovnice organizace Člověk v tísni, avšak na schůzku se žalovaná ani , jméno FO, nedostavily. Přestože se žalobkyně snažila o mimosoudní vyřízení uvedené záležitosti, žalovaná se po zkontaktování vyjádřila v tom smyslu, že již žádné peníze žalobkyni vracet nehodlá. Proto nezbývalo nežli se s nárokem obrátit na soud.4. Žalovaná ani její pěstounka se k obsahu žaloby nevyjádřily a k jednání, které soud opakovaně nařídil, se bez omluvy nedostavily. Soud za této situace postupoval podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a jednal v jejich nepřítomnosti.5. Z účtu, vedeného na jméno žalobkyně, vzal soud za prokázané, že ve dnech 14. 10. 2024 až 23. 10. 2024 byly z tohoto účtu poukázány různě vysoké peněžní částky na účet... Celkem se jednalo o částku 770 444 Kč ve formě 8 transakcí – dne 14. 10. 2024 3 platby (dvě po 100 000 Kč a jedna 44 444 Kč), dne 15. 10. 2024 rovněž 3 platby (jedna ve výši 200 000 Kč a dvě po 100 000 Kč), jedna platba dne 17. 10. 2024 (20 000 Kč) a jedna platba dne 23. 10. 2024 (106 000 Kč). Z výpisu z účtu žalobkyně bylo rovněž prokázáno, že protiúčet, na nějž byly všechny výše citované částky poukázány, zněly na jméno žalované – „“, jméno FO, “.6. Z opakovaných výzev zástupce žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce před podáním žaloby opakovaně vyzývala žalovanou k vrácení částky, která jí byla na účet z účtu žalobkyně v 10-2024 převedená synem žalobkyně.7. Na základě provedeného řízení po zhodnocení důkazů vzal soud za prokázaný skutkový stav, podle něhož Billy na účet žalované v období od 14 10 2024 až do 23 10 2024 převedeny peněžní prostředky v celkové výši 777 444 Kč. Žalobkyně tvrdí, že tyto peněžní prostředky byly na účet žalované poukázány bez jakéhokoliv důvodu synem žalobkyně, který se pohybuje v pásmu lehké mentální retardace, odpovídající věku 12 let, trpí opožděným vývojem a zvýšenou, až patologickou důvěřivostí, zároveň sníženou schopností soustředit se. Soud měl v úmyslu při jednání žalovanou, případně její pěstounku či rodiče, poučit podle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu, s tím, aby žalovaná na svou obranu tvrdila a rovněž také prokázala právní důvod převodu částky 777 444 Kč na její účet. Tito se však jednání nedostavili, čímž se zbavili možnosti řádného poučení ze strany soudu ve smyslu shora uvedeného ustanovení občanského soudního řádu. Za této situace soud uzavřel, že nebyl zjištěn žádný důvod převodu výše uvedené částky z účtu žalobkyně na účet žalované. Naopak tvrzení žalobkyně v tom smyslu, že převod uvedené částky na účet žalované byl zcela nedůvodný, prokazuje jednání samotné žalované, která v 1. čtvrtletí roku 2025 postupně žalobkyni vrátila částku 200 000 Kč formou 4 plateb po 50 000Kč. Z uvedeného plyne, že žalovaná zpočátku projevila vůli vyřešit problém s převodem částky zpět žalobkyni mimosoudně, dobrovolným postupným splácením dlužné částky. Jak bylo ale tvrzeno žalobkyní a žalovanou nevyvráceno, soud vzal za prokázané, že kromě částky 200 000 Kč v 4/2025 již žalovaná žalobkyni nesplatila nic.8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila ke dni podání žaloby o částku 570 444 Kč, když od žalobkyně (prostřednictvím jejího syna) bez právního důvodu obdržela finanční prostředky ve výši 777 444 Kč a vrátila žalobkyni pouze 200 000 Kč.12. Žalovaná je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částky 577 444 Kč, žalobkyni vrátit. Stejně tak je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, tak jak shora uvedeno, když platí, že v případě bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila podáním žaloby dne 5. 11. 2025. V prodlení je tak žalovaná od 6. 11. 2025.13. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř.14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 66 731 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 28 523 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 570 444 Kč sestávající z částky 10 620 Kč za každý z 5 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé a účast u dvou jednání dne 16. 1. 2026 a dne 4. 3. 2026) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. a 21 % daň z přidané hodnoty z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.15. Pro postup podle § 150 o. s. ř. soud neshledal důvod, přestože je žalovaná dosud nezletilou osobou (starší 15 let). Bylo nutno zohlednit, že i přes svou nezletilost si žalovaná musela být vědoma skutečnosti, že částka, která jí byla připsána na účet, jí nenáleží. Od samého počátku nebyl dán žádný důvod k tomu, aby z účtu žalobkyně byly odepsány peněžní prostředky ve výši přesahující 700 000 Kč a tyto aby byly připsány na účet žalované. Bylo prokázáno, že ještě před podáním žaloby žalobkyně následně žalovanou o vrácení peněžních prostředků výslovně žádala a žalovaná také žalobkyni postupně částku 200 000 Kč vrátila (ve 4 platbách po 50 000 Kč). Kdyby žádosti před podáním žaloby žalovaná vyhověla zcela a připsanou částku žalobkyni vrátila, nebyla by žalobkyně nucena podávat žalobu. Jinými slovy žalovaná sama zavinila, že k podání žaloby muselo dojít. Za těchto okolností proto není dán žádný důvod k tomu, aby žalovaná byla z hrazení nákladů řízení, byť se jedná o poměrně vysokou částku, osvobozena.16. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.