210 C 19/2026-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovaného proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 29. 8. 2025 smlouvu o podnikatelském úvěru, č. , Anonymizováno, . Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne 29. 8. 2025 úvěr ve výši 10 000 Kč. Součástí uzavřené smlouvy byl též závazek žalovaného zaplatit žalobkyni poplatek za sjednání a čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do data splatnosti úvěru, tedy do dne 12. 9. 2025 a v případě prodlení zaplatit žalobkyni konkrétně určenou smluvní pokutu. Svůj závazek však žalovaný porušil, uvedenou částku do dne splatnosti úvěru ani později neuhradil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení jistiny 10 000 Kč, poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 2 832 Kč a zaplacení úroků ve výši 192 Kč, dále požaduje zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 12 832 Kč ode dne 13. 9. 2025 do dne 11. 12. 2025 a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 12 832 Kč ode dne 12. 12. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy, ač řádně předvolán, nedostavil. Za žalobkyni se rovněž nikdo nedostavil, zástupce žalobkyně ale svou neúčast u jednání předem omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 29. 8. 2025 bylo prokázáno, že žalovaný, identifikován ve smlouvě nejen jménem a identifikačním číslem (IČO , IČO, ), ale též průkazem totožnosti (č. , hodnota, ) s uvedením čísla účtu, na který má být úvěr poskytnut (, č. účtu, ), uzavřel se žalobkyní smlouvu o poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 30 000 Kč se splatností dne 12. 9. 2025, tedy na dobu 15 dnů, s úrokem ve výši 50 % ročně, s tím, že poplatek za sjednání a čerpání úvěru činí 2 832 Kč a že v den splatnosti se žalovaný zavázal splatit žalobkyni částku 13 023 Kč, po možné slevě v případě, že nebude dlužník v prodlení, by se jednalo o částku celkem 10 191 Kč. Zároveň se smlouvou zavázal k sankcím při prodlení se splácením úvěru, a to tak, že prvních 90 dnů prodlení bude platit úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny + poplatku za sjednání úvěru; od 91. dne prodlení zákonný úrok z prodlení z téže částky. Dále se v případě prodlení zavázal po datu splatnosti úvěru platit 500 Kč za každou písemnou upomínku, zaslanou vždy ke každému 5., 10., 15. a 20 dnu trvání prodlení.4. Z potvrzení o platbě ze dne 29. 8. 2025 bylo prokázáno, že na účet, uvedený ve smlouvě jako účet, na který má být poukázán úvěr, č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, (identifikační číslo osoby žalovaného), byla z účtu žalobkyně č. , č. účtu, odeslána částka 10 000 Kč. Z detailu transakce na účtu č. , č. účtu, , název účtu „, Jméno žalobkyně, .“, variabilní symbol , var. symbol, , bylo prokázáno, že z protiúčtu č. , č. účtu, byla dne 29. 8. 2025 poukázána částka + 1 Kč ve prospěch účtu č. , č. účtu, , jak výše citováno.5. Z výzev k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 17. 9. 2025, 22. 9. 2025, 27. 9. 2025 a 2. 10. 2025 + z výpisu z datové schránky bylo prokázáno, že v uvedené dny žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k okamžitému zaplacení dluhu.6. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 1. 2026 + z výpisu z datové schránky ze dne 8. 1. 2026 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku se skutkovým a právním rozborem důvodů, pro které žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu dlužné částky.7. Z hlediska skutkového závěru soud po provedení a zhodnocení listinných důkazů, založených ve spise, učinil závěr, podle něhož žalovaný se žalobkyní uzavřel dne 29. 8. 2025 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla úvěr 10 000 Kč se splatností dne 12. 9. 2025, kdy se žalovaný zavázal úvěr, navýšený o sjednaný úrok, splatit. Zároveň se zavázal zaplatit poplatek ve výši 2 832 Kč. Zavázal se uvedeného dne splatnosti zaplatit žalobkyni 13 023 Kč, když v případě, pokud by se žalovaný neocitl v prodlení, mohla by po něm žalobkyně nárokovat toliko částku 10 191 Kč. Žalovaný však nesplatil ničeho. Naopak pro případ prodlení se žalovaný ve smlouvě zavázal ke konkrétním sankcím – prvních 90 dnů prodlení bude platit úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny + poplatku za sjednání úvěru; od 91. dne prodlení zákonný úrok z prodlení z téže částky. Dále se v případě prodlení zavázal po datu splatnosti úvěru platit 500 Kč za každou písemnou upomínku, zaslanou vždy ke každému 5., 10., 15. a 20 dnu trvání prodlení. S ohledem na prodlení žalobkyně po žalovaném žádala sankční úrok, ale marně; žalovaný nereagoval ani na upomínky, zaslané žalobkyní žalovanému do datové schránky.8. Po právní stránce soud učinil závěr, podle něhož účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 až § 2400 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to v režimu podnikatelském; znamená to, že v posuzovaném případě nelze aplikovat zákon č. 257/2016 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, o spotřebitelském úvěru, který se snaží kompenzovat nevyvážené postavení smluvních stran v neprospěch dlužníka při uzavírání smlouvy o úvěru. Rovněž nelze přehlédnout, že žalovaný z úvěru, poskytnutého v srpnu 2025, ač byl tento splatný po cca 15 dnech, žalovaný dosud nesplatil ničeho. Žalovaný se k jednání, přestože měl doručení vykázáno uložením, nedostavil a zbavil se tak možnosti případně vyvrátit tvrzení žalobkyně v tom směru, že úvěr nikterak nesplatil – soud proto z tvrzení žalobkyně vycházel, neměl důvod tomuto tvrzení neuvěřit. Z uvedených důvodů byla proto žalovanému uložena povinnost zaplatit nejen celou dlužnou jistinu + poplatek za sjednání úvěru, když v důsledku prodlení žalovaný ztratil nárok na slevu z úhrady poplatku za sjednání a poskytnutí úvěru, ale též sankční plnění, představující smluvní pokutu ve výši 0,5 % za prvních 90 dnů prodlení a 0,1 % za další dny počínaje 91. dnem plnění až do úplného zaplacení dluhu. Skutečnost, že výzvy byly žalovanému doručeny do datové schránky, byla v řízení prokázána (viz shora). Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán na základě § 1969, §1970 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 x 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 x paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.