210 C 213/2025-36 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které se žalovaný ocitl ve vztahu k žalobkyni v prodlení, za dobu od 1. dne prodlení 30. 10. 2024 do dne odeslání předžalobní výzvy 7. 8. 2025 v celkové výši 8 430 Kč, s odůvodněním, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky (spotřebitelský úvěr na dobu neurčitou), a to ve dnech 26. 4. 2024, 27. 5. 2024, 17. 6. 2024 a 19. 6. 2024 převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se dle smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalovaný měl dle smlouvy splácet každý měsíc nejpozději k 26. dni v měsíci úrok a jistinu úvěru mohl žalobce splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V upomínce ze dne 26. 10. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru, a to ke dni 29. 10. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu i předžalobní upomínkou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Žalovaný hradil pouze částečně.2. Ve věci bylo na den 2. 1. 2026 nařízeno ústní jednání, ke kterému se omluvila žalobkyně spolu se svou právní zástupkyní. Žalovaný se k nařízenému jednání osobně dostavil. Uvedl, že nepopírá, že si od žalobkyně půjčil 30 000 Kč. Nějaké částky ale splácel, neví, jak byly vysoké a na jaký účet je zasílal. Dále uvedl, že splácet úvěr přestal úmyslně, protože mu neustále telefonovali lidé ze společnosti žalobkyně a vyvíjeli na něj tlak, aby splácel vyšší částky v kratším časovém úseku, než bylo dohodnuto ve smlouvě. To se žalovanému nelíbilo, proto přestal splácet úplně.3. Žalovaný dluh vůči žalobkyni uznal co do částky 30 000 Kč, uvedl, že tuto částku je ochoten zaplatit, přestože již žalobkyni něco splatil, ale odmítl žalobkyni zaplatit poplatky, a i nepřiměřeně vysoký úrok, ten mu přijde nemravný a požádal soud, aby mohl částku zaplatit v měsíčních splátkách.4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.5. Z potvrzeních o provedených platbách bylo zjištěno, že dne 17. 6. 2024 byla žalovanému odeslána od žalobkyně částka 5 000 Kč, dne 19. 6. 2024 částka 10 000 Kč, dne 26. 4. 2024 částka 13 000 Kč a dne 27. 5. 2024 částka 2 000 Kč. Celkem si tedy žalovaný od žalobkyně zapůjčil 30 000 Kč.6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému neúčelový úvěr až do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně uhradit formou měsíčních splátek, a to vždy do 26. dne kalendářního měsíce úrok a jistinu úvěru mohl splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Pro případ prodlení žalovaného se splácením bylo ujednáno oprávnění žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhradu účelně vynaložených nákladů (v souvislosti s prodlením).7. Vlastnictví žalovaného k účtu č. , č. účtu, bylo prokázáno jeho vlastním tvrzením, kterým poskytnutí úvěru od žalobkyně potvrdil.8. Z upomínek spolu s podacími lístky bylo zjištěno, že žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení splátky.9. Z dopisu ze dne 26. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k zaplacení celkové dlužné částky do 3 dnů. Předžalobní upomínkou žalobkyně upozornila žalovaného na případné soudní vymáhání pohledávky.10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě specifikovaných smluv, uzavřených ve dnech 26. 4. 2024, 27. 5. 2024, 17. 6. 2024 a 19. 6. 2024 úvěr ve faktické výši 30 000 Kč, s tím, že požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu 30 000 Kč a 40 % měsíční úrok v kapitalizované výši 12 000 Kč, tedy 42 000 Kč a k tomu smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky v celkové výši 8 430 Kč za prodlení žalovaného s platbami od 1. dne prodlení (30. 10. 2024) do dne odeslání předžalobní výzvy (7. 8. 2025), kdy byla žalovanému zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva. Žalovaný z úvěru nesplatil ničeho.11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz aktuálně např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zák