216 C 1/2026-54 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 13 076 Kč z titulu s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 8. 12. 2023 s žalovaným prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně (480 % ročně) vrátit. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a částka byla žalovanému vyplacena na účet č. , č. účtu, . Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného tak, že ho prověřila v registrech a databázích a zhodnotila její výdaje a příjmy. Žalovaný však nic nezaplatil, a dostal se tak se svým závazkem do prodlení. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl následně k zaplacení vyzván předžalobní výzvou, ani přesto dluh neuhradil. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 7 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 276 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 800 Kč od 9. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastnic dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním a celkovému závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně dne 8. 12. 2023 převedla na bankovní účet č. , č. účtu, ve vlastnictví žalovaného částku 7 000 Kč (důkaz: zpráva banky ze dne 2. 3. 2026). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, ., která následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému dne 23. 7. 2025 oznámeno (důkaz: smlouvy o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025, potvrzení o podání doporučení zásilky). Žalobkyně dne 23. 7. 2025 zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení (důkaz: výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025, potvrzení o podání doporučení zásilky)5. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že dne 8. 12. 2023 byla distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle (důkaz: žádost o spotřebitelský úvěr č., hodnota, , smlouva o spotřebitelském úvěru č., hodnota, , formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, dopis právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 8. 4. 2024).6. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.8. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).12. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.13. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému na jeho účet celkem 7 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.14. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 2. 8. 2025, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 23. 7. 2025 (doručení viz § 573 o. z.) s určením data splatnosti tří dnů. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., od 2. 8. 2025. Lhůta k plnění se opírá o § 160 ods.t 1 o. s. ř.15. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu náklad