217 C 3/2026-81 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky 35 913,96 Kč s příslušenstvím sestávající z jistiny ve výši 19 961,68 Kč, poplatku za vyplacení jednotlivých tranší úvěru ve výši 380,28 Kč, smluvního úroku ve výši 14 670,90 Kč, poplatku za službu presto ve výši 321,36 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 91,50 Kč, poplatku za službu „informační servis“ a smluvní pokuty za prodlení se zaplacením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky kapitalizované částkou 464,24 Kč s poukazem na to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 28. 1. 2025 prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, po řádném prošetření úvěruschopnosti žalovaného, uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši až 34 600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se sjednaným příslušenstvím, včetně úroku ve výši 0,93 % denně a poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, poplatkem za služby klidné spaní, za službu presto a za službu informační SMS servis. Žalovaný úvěr čerpal v částkách 17 000 Kč dne 28. 1. 2025 a dne 18. 3. 2025 částkou 3 014 Kč, na jistinu dle žalobkyně zaplatil 53,26 Kč, přičemž žalovaným zaplacené částky byly podle smlouvy zahrnuty nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a nakonec na splátku jistiny. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, vypověděla žalobkyně smlouvu a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru do 21. 7. 2025, což žalovaný nesplnil ani k předžalobní upomínce.2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.3. Žalovaný navrhl, aby soud žalobkyni přiznal nejvýše částku 15 728,70 Kč jako bezdůvodné obohacení, kterého se mu od žalobkyně dostalo. Učinil nesporným, že od žalobkyně obdržel celkem částku 20 014 kč, přičemž jí zaplatil částku 4 286,24 Kč, nicméně proti žalobě co do nároku převyšujícímu 15 728,70 Kč brojil tím, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, neboť žalobkyně řádně neposoudila jeho úvěruschopnost, v době podání žádosti o úvěr totiž měl příjem pouze z invalidního důchodu 2. stupně ve výši cca 9 000 Kč, dále z roznášky letáků kolem 4 000 Kč, dále rozporoval uzavření smlouvy ve znění tvrzeném žalobkyní, neboť smlouva o úvěru v tomto znění mu nebyla k podpisu zaslána, v neposlední řadě namítl neplatnost smlouvy jako celku pro hrubý rozpor s dobrými mravy, protože úplata přislibovaná smlouvou žalobkyni při čerpání celého úvěrového rámce, mající výraz v RPSN dosahuje 1 531,11 %, což násobně překračuje tehdy běžnou RPSN u spotřebitelským úvěrů pro domácnost ve výši 8,95 %. Dále žalovaný s odkazem na svou tíživou sociální situaci, kdy je nezaměstnaný a prakticky nezaměstnatelný s ohledem na své , podezřelý výraz, maniodepresivní psychózou, příjmu dosahuje z invalidního důchodu 2. stupně ve výši 10 170 Kč a příspěvku na bydlení ve výši 3 700 Kč, náklady bydlení hradí ve výši 6 000 Kč měsíčně, na léky vynaloží 700 Kč na tři měsíce, splácí dluh z kontokorentu u , právnická osoba, ve výši 1 600 Kč měsíčně, požádal, aby bylo rozhodnuto o jeho povinnosti vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení dle jeho možností ve splátkách po 500 Kč měsíčně.4. Dne 17. 2. 2026 bylo ve věci jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalobkyně, která se omluvila.5. Po provedeném dokazování soud prokázal tento skutkový stav věci.: Z předložené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 1. 2025 ve spojení s vyjádřením žalovaného, že se žalobkyní jednal o poskytnutí úvěru a peníze od ní obdržel, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla vedena jednání za účelem uzavření v žalobě označené smlouvy. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný měl žalobkyni v rámci negociačních jednání sdělit, že dosahuje měsíčního příjmu ve výši 18 300 Kč čistého, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činí 18 238 Kč, žalovaný žije sám, s pravidelnými měsíčními výdaji na bydlení ve výši 6 000 Kč, půjčky splácí po 1 050 Kč, má tedy dle vyhodnocení žalobkyně disponibilní příjem ve výši 9 800 Kč. Žalobkyně soudu také předložila výpis příjmových transakcí z účtu žalovaného, který obsahuje jednotlivé blíže neidentifikované částky přiřazené k datu, jmenovitě v měsíci listopadu 2024 výpis obsahuje jednotlivé částky v souhrnné výši 22 851 Kč, ve výpisu se měsíčně kolem 10. dne v měsíci opakuje platba ve výši 9 505 Kč. Z přehledu plateb z titulu úvěru na účet žalovaného a výpisem z jeho běžného účtu bylo prokázáno tvrzení žaloby o tom, že žalobkyně vyplatila žalovanému celkem 20 014 Kč. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru bylo dále zjištěno, že žalovaný zavázal zaplatit spolu s jistinou také úrok ve výši 0,933 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, spolu s poplatky za volitelné služby. Z všeobecných obchodních podmínek smlouvy bylo zjištěno, že denní splátka se skládá ze splátky jistiny, úroku a poplatků (čl. 5.7), splátka bude použita nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny (čl. 5.14).6. Výpisem z účtu žalovaného označeného ve smlouvě bylo také prokázáno, že žalovaný žalobkyni zaplatil na její účet uvedený ve smlouvě s variabilním symbolem číslem smlouvy částku 1 155,55 Kč dne 26. 2. 2025 a dne 5. 3. 2025 částku 3 130,69 Kč. Výpisem z účtu žalovaného bylo také prokázáno, že v období ledna až března 2025 dosahoval žalovaný příjmu z invalidního důchodu 2. stupně ve výši 9 796 Kč, dále čerpal podporu v nezaměstnanosti ve výši 3 068 kč za únor a za leden, za listopad až prosinec v celkové výši 5 011 Kč, jiné příjmy neměl. Na účtu čerpal řádný kontokorent a došla mu platba z dalšího spotřebitelského úvěru typu mikropůjčky. Z elektronické upomínky ze dne 21. 7. 2025 byla shledána ze strany žalobkyně učiněná výpověď smlouvy o revolvingovém úvěru a výzva k zaplacení částky 36 557,44 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 11. 2025 ve spojení s potvrzením o podání upomínky k poštovní přepravě bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celkového tvrzeného dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru ve výši 37. 193,44 Kč.7. Podle § 2 991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.11. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen také „zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí