218 C 24/2026-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „banka“), uzavřela se žalovaným dne 4. 1. 2017 Smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Na základě Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách, které byly sjednány dne 15. 3. 2022, se banka zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše povoleného úvěrového limitu ve výši 7 000 Kč sjednaného v aktuálních dispozicích ke smlouvě. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka v souladu se smlouvou prohlásila úvěr za okamžitě splatný ke dni 12. 3. 2025. Ke dni podání žaloby byl dluh žalovaného tvořen jistinou ve výši 10 047,12 Kč, poplatky ve výši 3 500 Kč, úrokem z prodlení do 23. 9. 2025 ve výši 679 Kč, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 10 047,12 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 547,12 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025. Žalovaný byl o zaplacení upomínán i předžalobní výzvou ze dne 9. 10. 2025, dluh však nezaplatil.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 a seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 4. 1. 2017, dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 15. 3. 2022, produktových a obchodních podmínek původního věřitele, výpisu z úvěrového účtu žalovaného, platební historie, upomínek, oznámení o zesplatnění ze dne 14. 3. 2025 a předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2025 vzal soud za prokázané, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. Dle uzavřené smlouvy o bankovních produktech a službách a dispozic k této smlouvě ze dne 15. 3. 2022, obchodních podmínek a úvěrové historie bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 7 000 Kč. Úrok z úvěru činil 21,99 % ročně. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky bance splácet způsobem sjednaným ve smlouvě a obchodních podmínkách, tj. zejména dodržovat minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu a nepřekračovat povolený limit. Žalovaný úvěr stanoveným způsobem nesplácel, na upomínání nereagoval. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 14. 3. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Ke dni 18. 9. 2025 činil dluh na jistině 10 047,12 Kč, splatný úrok z prodlení 679,29 a splatné poplatky 3 500 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, soud však neměl k dispozici žádný důkaz, který by svědčil o zaplacení dlužné částky.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplatil. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, úroky z úvěru i se zákonným úrokem z prodlení.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 226,41 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.