218 C 5/2026-96 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „banka“ nebo „původní věřitel“), uzavřela se žalovaným dne 1. 7. 2024 smlouvu o půjčce č. , hodnota, . Obsahem smlouvy byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 998 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 42,9 % ročně. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak nesplácel řádně a včas. Z tohoto důvodu banka přistoupila dopisem ze dne 14. 4. 2025 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši 17 111,80 Kč, poplatky ve výši 499 Kč a úrokem z úvěru i zákonným úrokem z prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2025. Žalovaný byl o zaplacení upomínán i předžalobní výzvou ze dne 14. 10. 2025, dluh však nezaplatil.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 9. 2025 a seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2025, návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 1. 7. 2024 a akceptace návrhu z téhož dne, obchodních podmínek a ceníku produktů a služeb banky, výpisu z účtu žalovaného, oznámení o zesplatnění ze dne 14. 4. 2025 a předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2025 vzal soud za prokázané, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. Dle uzavřené smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 1. 7. 2024, obchodních podmínek a úvěrové historie bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč. Úrok z úvěru činil 42,9 % ročně. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky bance splácet způsobem sjednaným ve smlouvě, tj. platit pravidelné splátky ve výši 998 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr stanoveným způsobem nesplácel, na upomínání nereagoval. Banka proto úvěr ke dni 14. 4. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho úhradě. Dlužná částka ve výši 17 610,80 Kč byla ke dni podání žaloby tvořena jistinou úvěru ve výši 17 111,80 Kč a poplatky ve výši 499 Kč, dále se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván, soud však neměl k dispozici žádný důkaz, který by svědčil o zaplacení dlužné částky.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet způsobem stanoveným ve smlouvě. Žalovaný tak včas a řádně neučinil, úvěr nesplácel. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nesplacenou jistinu poskytnutého úvěru společně s poplatky, smluvními úroky z úvěru i se zákonným úrokem z prodlení.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 610,80 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.