219 C 77/2026-48 – Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 43 220,21 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , a. s., uzavřela prostřednictvím elektronických prostředků se žalovaným dne 30. 10. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč, který byl postupně navýšen na 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci, nejméně však ve výši 500 Kč, a zaplatit úrok ve výši 12 % ročně z jistiny úvěru. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto přistoupila žalobkyně ke dni 30. 4. 2025 k zesplatnění úvěru. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 40 471,46 Kč, poplatky ve výši 2 748,75 Kč, smluvní úrok ve výši 12 % ročně z jistiny úvěru do 15. 12. 2025 ve výši 6 737,15 Kč a dále z částky 40 471,46 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od 1. 5. 2025 do 15. 12. 2025 ve výši 2 980,48 Kč a dále z částky 40 471,46 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v příslušných databázích a porovnáním jeho příjmu a výdajů.2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz ze dne 24. 2. 2026 č.j. , č. účtu, , který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila, proto soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 10. 2019 včetně předsmluvních informací a produktových podmínek pro revolvingové úvěry, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, podle které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z dlužné částky k 17. dni v měsíci (s bezúročným obdobím k 25. dni v měsíci), nejméně však ve výši 500 Kč, a zaplatit úrok ve výši 22,68 % ročně z jistiny úvěru (úrok pohyblivý, platný ke dni podpisu smlouvy), roční procentní sazba nákladů byla stanovena na 28,74 %. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno pojištění úvěru ve výši 5,99 % z měsíční úvěrové splátky, právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a právo žalobkyně na zaplacení částky 600 Kč za vymáhání splatného závazku a částky 100 Kč za upomínku k úhradě splatné splátky. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno čerpání úvěru a předpisy jednotlivých splátek, úroků a poplatků, přičemž dlužná částka ke dni 30. 11. 2023 činila 62 397,09 Kč. Žalovaný byl upomínkou ze dne 26. 3. 2025 žalobkyní upozorněn na vznik dluhu, následně byla žalovanému dne 30. 4. 2025 zaslána další výzva k zaplacení dlužné částky. Dopisem ze dne 2. 11. 2023 oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky na žalobkyni vyplývá rovněž z výpisů z notářského zápisu, které osvědčují uzavření smlouvy o postoupení portfolia pohledávek ze dne 18. 9. 2023 včetně dodatku, a příslušná část seznamu postupovaných pohledávek. Z předžalobní výzvy a podacího lístku vyplývá odeslání předžalobní výzvy žalovanému dne 18. 12. 2025.6. V žádosti (smlouvě) o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 21 824 Kč, je zaměstnaný v pracovním poměru, jeho měsíční náklady domácnosti činí 5 000 Kč, nemá žádné jiné finanční závazky (splátky úvěrů či hypoték), je svobodný a bydlí u rodičů, děti nemá. Tyto údaje právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala v interních a externích databázích a u třetích osob, k čemuž dal žalovaný ve smlouvě svůj souhlas, z čehož je zřejmé, že došlo k ověření úvěruschopnosti žalovaného v danou dobu.7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve výši 50 000 Kč, žalovaný úvěr čerpal a zavázal se poskytnuté prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem a poplatky, žalovaný se však ocitl v prodlení se splácením, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 30. 4. 2025. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 18. 9. 2023.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Soud věc po právní stránce posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku vrátit. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením, žalobkyně jej proto v souladu s § 124 zákona o spotřebitelském úvěru vyzvala nejprve ke splacení dlužné částky v dodatečné lhůtě alespoň 30 dnů a následně jej pro trvající prodlení v souladu se smluvním ujednáním vyzvala k okamžitému splacení celého dosud nevráceného úvěru. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Vedle nezaplacené jistiny ve výši 40 471,46 Kč má žalobkyně nárok rovněž na zaplacení smluvních úroků kapitalizovaných ke dni 15. 12. 2025 ve výši 6 737,15 Kč a dále běžících od 16. 12. 2025 do zaplacení a sjednaných poplatků v celkové výši 2 748,75 Kč, které představují účelně vynaložené náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného a na které má žalobkyně nárok podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to kapitalizovaného ke dni 15. 12. 2025 ve výši 2 980,48 Kč a dále běžícího od 16. 12. 2025 do zaplacení.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 634 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 730 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 220,21 Kč sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 43 220,21 Kč sestávající z částky 700 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 43 220,21 Kč sestávající z