220 C 222/2025-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 51 180 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit včetně úroku ve výši 40 % p.m. Pro případ prodlení strany sjednaly smluvní pokutu. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 30 000 Kč, kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši 12 000 Kč za první měsíc čerpání, přičemž zákonný úrok z prodlení požaduje z částky 42 000 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení. Dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z jistiny v prodlení od 16. 12. 2024 do 19. 10. 2025 ve výši 9 180 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby, kde žalovaný požádal o úvěr a toto potvrdil pomocí vloženého hesla. Žalovaný vyjádřil souhlas se smlouvou pomocí sms.2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že od žalobkyně si nějaké peníze půjčoval, ale neví kolik a při jaké úrokové sazbě. Bylo to v době, kdy propadl hazardní hře. Smlouvu nečetl a o existenci závazku se dozvěděl až v rámci soudního řízení. Požádal o splátkový kalendář s ohledem na své osobní a majetkové poměry.3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalobkyně dne 20. 8. 2024 převedla na účet ve vlastnictví žalovaného částku ve výši 8 000 Kč, dne 22. 8. 2024 částku 8 000 Kč, dne 18. 8. 2024 částku 2 000 Kč, dne 19. 8. 2024 částku 2 000 Kč, dne 13. 8. 2024 částku 10 000 Kč, celkem částku 30 000 Kč (důkaz: potvrzení o provedené platbě 4x 20. 8. 2024, 2x 22. 8. 2024, 18. 8. 2024, 19. 8. 2024, 13. 8. 2024, výpis z účtu žalovaného, přípis banky ze dne 22. 12. 2025). Dne 19. 10. 2025 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve lhůtě tří dnů (důkaz: výzva k úhradě dne 19. 10. 2025; potvrzení o odeslání). Žalovaný má v současné době příjem okolo 40 tis. Kč čistého, nevlastní žádný významnější majetek, má exekučně vymáhané dluhy, bydlí s partnerkou, se kterou má dvě děti. Náklady na bydlení činí 17 tis. Kč měsíčně (důkaz: rozsudek Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 11. 2025, č.j.: , spisová značka, ). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 13. 8. 2024, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyně a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.4. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.6. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Podle ust. § 1970 o. z po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše). I když žalovaný připustil, že od žalobkyně získal finanční prostředky, nadále není zřejmý obsah právního jednání.9. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.10. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na účet v jeho vlastnictví celkem částku 30 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.11. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 25. 10. 2025 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 19. 10. 2025 (doručení viz ust. § 573 o. z.) s určením data splatnosti do tří dnů. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 25. 10. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.12. Žalovaný navrhl stanovit jinou lhůtu k plnění. Z dokazování vyplynulo, že žalovaný je příjmově aktivní ovšem bez významnějšího majetku, má další vyživovací povinnosti a ke svým závazkům se snaží přistupovat odpovědně. Na druhé straně žalobkyně je obchodní korporace s předmětem podnikání v oblasti spotřebitelských úvěrů a delší lhůta k plnění nebude mít nepřiměřeně negativní vliv na její chod. Na základě výše uvedeného a s ohledem na sociální situaci žalovaného soud rozhodl o plnění ve splátkách 2 000 Kč měsíčně dle ust. § 160 o.s.ř.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z