227 C 37/2026-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 23 630 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně v průběhu roku 2024 poskytla žalované několik stomatologických ošetření. Žalobkyně žalované proto dne 30. 9. 2024 vystavila fakturu č. , hodnota, na částku 1 860 Kč se splatností 4. 10. 2024 a fakturu č. , hodnota, na částku 3 720 Kč se splatností dne 4. 10. 2024 a dále dne 9. 10. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku 18 050 Kč se splatností 13. 10. 2024. Žalovaná však na těchto vystavených fakturách nic neuhradila, a to i přes opakované upomínky žalobkyně. Žalobkyně proto žalované dne 6. 8. 2025 zaslala výzvu pod hrozbou žaloby, přičemž ani poté nebyl dluh žalované uhrazen. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení částky 23 630 Kč za neuhrazené stomatologické ošetření a zákonný úrok z prodlení ve výš 11,5 % ročně z částky 23 630 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastnice podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud zjistil následující skutečnosti.5. Z faktury č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 1 860 Kč splatnou dne 4. 10. 2024. Předmětem faktury byla úhrada stomatologického ošetření. Z faktury č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 3 720 Kč splatnou dne 4. 10. 2024. Předmětem faktury byla úhrada za stomatologické ošetření. Z faktury č. , hodnota, ze dne 9. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované částku 18 050 Kč splatnou dne 13. 10. 2024. Předmětem faktury byla úhrada za stomatologické ošetření.6. Z e-mailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně ve dnech 14. 11. 2024, 20. 12. 2024, 28. 2. 2025 a 31. 7. 2025 vyzývala žalovanou k úhradě nezaplacených faktur.7. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 8. 2025, e-mailové zprávy ze dne 6. 8. 2025 a dodejky ze dne 6. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně pod hrozbou žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky do 20. 8. 2025.8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).9. Podle § 2636 odst. 1 o. z. smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle odst. 2 příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.10. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotnických službách je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok je důvodný. Soud vyšel z toho, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o péči o zdraví ve smyslu § 2636 odst. 1 o. z. a žalované tak ve smyslu § 2636 odst. 2 o. z. a § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách vznikla povinnost uhradit cenu poskytnuté zdravotní péče, která nebyla pokryta veřejným zdravotním pojištěním. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturami ze dne 30. 9. 2024 a 9. 10. 2024 částku v celkové výši 23 630 Kč. Žalovaná v průběhu řízení nepředložila ani neoznačila žádný důkaz, který by prokazoval úhradu dlužné částky, případně jinou skutečnost, na základě které by povinnost žalované zanikla. Vzhledem k výše uvedenému proto soud vyšel z toho, že žalovaná na vystavených fakturách nic neuhradila a uložil ji povinnost zaplatit částku 23 630 Kč.13. Vzhledem k prodlení žalované s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost nastala vždy v závislosti na datu dle vystavené faktury. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 21. 8. 2025, a proto soud žalované uložil povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky až od 21. 8. 2025. Výše úroků z prodlení v rozhodném období činí 11,50 % ročně.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 446 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 946 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 23 630 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí zastoupení a podání návrhu ve věci samé) a z částky 1 030 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. Zaplacení nákladů soud uložil k rukám zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.15. Lhůty k plnění jsou určeny dle § 160 odst. 1 o. s. ř.