230 C 203/2025-37 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 76 500 Kč s příslušenstvím, a to jistiny úvěru ve výši 43 000 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 30 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč; dále pak zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 75 600 Kč za období od 23.6.2025 do zaplacení. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 14.4.2025 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 43 000 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr v rozporu se smluvním ujednání nesplácel. Ohledně procesu uzavírání úvěrové smlouvy žalobkyně tvrdila, že k jejímu uzavření došlo internetové domény žalobkyně (www., Anonymizováno, .cz). Při uzavírání smlouvy o úvěru měla žalobkyně k dispozici kopii občanského průkazu žalovaného.2. Žalovaný k podané žalobě ani po výzvě soudu nevyjádřil, k jednání u soudu se nedostavil. Žalobkyně se k jednání také nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).3. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.4. Z listiny nazvané „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ s datem , datum, bylo zjištěno, že na listině jsou jako smluvní strany na jedné straně označena žalobkyně (Společnost), na druhé straně žalovaný (Klient). Na listině je žalovaný označen rodným číslem, adresou místa podnikání, číslem bankovního účtu, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Je zde uvedeno, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 43 000 Kč, který měl žalovaný žalobkyni splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z úvěrové jistiny za každý den čerpání úvěru do 22.6.2025. Na místě předpokládaném pro podpis žalovaného je namísto jeho vlastnoručního podpisu uvedeno pouze datum 14.4.2025 a kód SMS verifikace , Anonymizováno, .5. Z kopie občanského průkazu žalovaného byly zjištěny jeho osobní údaje, které souhlasí s údaji uvedenými na výše uvedené listině.6. Z potvrzení o způsobech ověření totožnosti žalovaného bylo zjištěno, že ověření totožnosti nebylo provedeno prostřednictvím služeb , právnická osoba, . ani pomocí BankID, ale mělo proběhnout na základě tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč z účtu žalovaného č. , č. účtu, . Samotné provedení této platby však prokázáno nebylo.7. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 7.12. 2025 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a dne 14.4.2025 byla na tento účet připsána platba ve výši 43 000 Kč.8. Z předžalobní výzvy ze dne 24.9.2025 včetně podacího lístku z 26.9.2025 dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalovanému dne 14.4.2025 převodem na jeho bankovní účet finanční prostředky v celkové výši 43 000 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni z nich dosud nic nevrátil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku žalobkyni ve stanovené lhůtě zaplatil, takto však neučinil. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 14.4.2025 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 43 000 Kč, který měl žalovaný žalobkyni splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z úvěrové jistiny za každý den čerpání úvěru do 22.6.2025, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny označené jako „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, na jejímž základě by se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni načerpanou částku za sjednaných podmínek. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že některé k důkazu předložené listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle.10. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“).11. Podle § 1725 věty první o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.12. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.13. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.16. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.17. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda vůbec mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru došlo a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně své břemeno důkazní, které ji v tomto sporu tíží. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsensus (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o uzavření předmětné smlouvy o podnikatelském úvěru právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Žalobkyně k tomu neoznačila v podstatě žádné důkazy, kromě listiny označené jako smlouva o podnikatelském úvěru , ve které je namísto vlastnoručního podpisu žalovaného uvedeno pouze datum 14.4.2025 a kód SMS verifikace , Anonymizováno, . Toto vyhotovení ovšem vytvořila sama žalobkyně a spolehlivě proto nemůže prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl (především že právě on vyplnil žádost a poslal ověřovací SMS kód a dále, že akceptoval nabídku smlouvy žalobkyní tvrzeného znění).22. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na