7 C 326/2020-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit jí částku 5 757,40 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela dne 31. 3. 2004 smlouvu o účtu se [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba]“). Dále žalovaná se [právnická osoba] uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s limitem 5 000 Kč. Podle této smlouvy byla žalovaná zároveň povinna platit úrok z čerpaného kontokorentu, který ke dni vzniku debetního zůstatku činil 18,90 % ročně. Žalovaná však nedodržela podmínky smlouvy, když překročila limit kontokorentu a takto vzniklý nepovolený debetní zůstatek ve výši 5 757,40 včas přes upomínky nevyrovnala. [právnická osoba] převedla nepovolený debetní zůstatek na evidenční účet pohledávek nepovolených debetních zůstatků, kde se nadále úročil úrokem z kontokorentu a úrokem z prodlení, o čemž žalovanou vyrozuměla výzvou ze dne 1. 2. 2019 [právnická osoba] pohledávku za žalovanou včetně příslušenství převedla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020 s účinností k 1. 6. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 23. 6. 2020. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradila, proto se žalobkyně obrátila s žalobou na zdejší soud. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Ze smlouvy o sporožirovém účtu ze dne 31. 3. 2004 soud zjistil, že se [právnická osoba] zavázala podle této smlouvy zřídit žalované sporožirový účet č. [bankovní účet] s.s. [číslo] a žalovaná se zavázala platit [právnická osoba] ceny za společností poskytované služby podle Sazebníku [právnická osoba] 5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 16. 2. 2016 se podává, že [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr (povolené přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalované) ve výši 5 000 Kč, se splatností do jednoho roku ode dne jeho poskytnutí při úrokové sazbě 18,90 % ročně a žalovaná se jej zavázala splatit a zaplatit úroky a další ceny. Nedílnou součástí této smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a [právnická osoba] 6. Výzvou ze dne 1. 2. 2019 [právnická osoba] oznámila převedení celkové dlužné částky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, ukončení odesílání výpisů z účtu a také odstoupení od dohody o vydání a používání debetních karet k účtu [číslo]. 7. Soud na základě předložených důkazů, tj. smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2020 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 6. 2020, vzal za prokázané, že na žalobkyni přešla pohledávka právního předchůdce za žalovanou a je na její straně aktivní legitimace. 8. Z příloh žaloby (zejména ze smlouvy o kontokorentním úvěru, výpisu z účtu žalované a předžalobních upomínek), jakož i z tvrzení žalobkyně, jimž žalovaná neodporovala, vzal soud za prokázané, že žalovaná žalobkyni dosud nevrátila peněžní prostředky ve výši 5 757,40 Kč. 9. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná se smluvně zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však v částce 5 757,40 Kč nedostála. Žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat po žalované dlužnou částku spolu s příslušenstvím. 10. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 11. Žalovaná je tedy povinna uhradit žalobkyni dlužnou jistinu spolu a dlužnými smluvními úroky a úroky z prodlení, jejichž výše je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí. 12. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměna advokáta podle § 14b, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (v platném znění), ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé), paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b advokátního tarifu a DPH 21 %.