11 C 356/2020-113 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 114 559,12 Kč spolu s úrokem ve výši 12,38% a spolu s úrokem z prodlení, když konkrétně požadovala částku 71 643,64 Kč jako jistinu, 500 Kč jako poplatky a 42 415,48 Kč jako smluvní pokutu za porušení povinnosti žalovaného ze smlouvy o úvěru. Při jednání dne 21. 12. 2020 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět v rozsahu částky 26 007,44 Kč představující smluvní pokutu za období od prosince 2016 do konce února 2019. 2. Žalovaný se k návrhu věcně nevyjádřil. 3. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil ani k částečnému zpětvzetí žaloby, ač soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný, bude mít soud za to, že proti částečnému zpětvzetí žaloby nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o.s.ř.“). Soud proto vycházel z toho, že žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí a řízení v této části ve výroku I. V souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. 4. Soud se poté meritorně zabýval zbylou částí žaloby. Z výpisu z obchodního rejstříku soud nejprve zjistil, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] (v době uzavření smlouvy pod názvem [právnická osoba], dále jen„ věřitel“) je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry. Z matričního listu klienta a z vyjádření věřitele k posouzení úvěruschopnosti včetně screenů obrazovek z interního informačního systému věřitele soud zjistil, že věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného, že na základě žalovaným dodaných informací a podkladů dospěl věřitel k závěru, že poskytnutí úvěru nebude mít negativní dopad na celkovou finanční situaci žalovaného a že byla proto žádost žalovaného o úvěr schválena. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ úvěrová smlouva“) včetně obchodních podmínek a splátkového kalendáře soud dále zjistil, že věřitel uzavřel dne 10. 6. 2015 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 164 746 Kč za účelem financování koupě motorového vozidla tov. zn. Mercedes, model [jméno] (dále jen„ vozidlo“). Prostřednictvím úvěru byla přímo hrazena část kupní ceny předmětného vozidla ve výši 159 746 Kč, zbylá část úvěru ve výši 5 000 Kč byla započtena na poplatky spojené se sjednáním smlouvy (viz čl. 2. úvěrové smlouvy a výpis z účtu na č. l. 73). Na základě úvěrové smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli i úrok z půjčené částky ve výši 26,5 % ročně (viz čl. 5. úvěrové smlouvy). Úvěr měl být splacen v 84 měsíčních splátkách po 4 376 Kč počínaje první splátkou dne 10. 7. 2015, celkem mělo být zaplaceno 367 584 Kč. Dále mělo být hrazeno pojištění vozidla ve výši 480 Kč měsíčně (viz čl. 6 úvěrové smlouvy). 6. V souvislosti se smlouvou o úvěru se žalovaný dále zavázal zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za vystavení jakékoli upomínky bankou a smluvní pokutu ve výši 0,3% z dlužné částky za každý i započatý den prodlení s platbou (viz čl. 11 úvěrové smlouvy). 7. Z výpisu z bankovního účtu věřitele a přehledu faktur (na každou splátku a smluvní pokutu byly vystavovány faktury) soud zjistil, že se žalovaný dostal v průběhu splácení úvěru do prodlení s jednotlivými splátkami, když zcela splatil (byť se zpožděním) prvních 17 splátek, přičemž 18. splátku splatnou dne 10. 12. 2016 částečně uhradil až 10. 2. 2017, od té doby nehradil ničeho. Žalovaný celkem uhradil částku 83 602 Kč. 8. Z čl. 11 úvěrové smlouvy dále soud zjistil, že věřitel měl v případě odstoupení od úvěrové smlouvy pro její porušení žalovaným nárok na účelně vynaložené administrativní náklady, náklady spojené s fixací úvěrových zdrojů a náklady na sjednání úvěrové smlouvy, jejichž výši si strany úvěrové smlouvy sjednali pro 21. měsíc splátkového kalendáře (tj. měsíc, kdy došlo k odstoupení od úvěrové smlouvy) na celkovou částku 66 770 Kč, přičemž z této částky žalobkyně uplatnila žalobou toliko poplatek za předčasné ukončení úvěrové smlouvy ve výši 500 Kč (což soud zjistil z faktury č. FVUPU1710432). 9. Z čl. 3 úvěrové smlouvy soud zjistil, že věřitel zřídil ve svůj prospěch k vozidlu zajišťovací převod práva, ze znaleckého posudku [číslo] soud zjistil, že vozidlo bylo ke dni 16. 3. 2017 oceněno na částku 127 000 Kč, a z odstoupení od smlouvy ze dne 22. 3. 2017 a přiloženého vyúčtování soud zjistil, že po přerušení splácení pohledávek věřitele věřitel využil své zajišťovací právo k vozidlu, toto vozidlo prodal a kupní cenu ve výši 115 000 Kč započetl oproti dluhu žalovaného. 10. Z odstoupení od smlouvy ze dne 22. 3. 2017 soud dále zjistil, že věřitel ke dni 25. 3. 2017 od smlouvy odstoupil, přičemž uplatňovaným důvodem bylo hrubé porušení úvěrové smlouvy. Z přiloženého vyúčtování soud zjistil, že k okamžiku skončení úvěrové smlouvy uplatňoval věřitel po žalovaném částku 90.630,45 Kč, když nesplacená jistina činila částku 146 781 Kč, nesplacené splátky 18 874 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 16 486,52 Kč (blíže viz bod 11. tohoto rozsudku), náklady související s prodejem vozidla 19 030,39 Kč, ostatní dluh 2 000 Kč (4 smluvní pokuty po 500 Kč za zaslané upomínky, viz také k důkazu provedené faktury č. FVUL15027458, FVUL 15030123, 15030429, FVUL 15033008), doúčtovaný úrok 1 622,54 Kč, dlužné pojistné 336 Kč, náklady na předčasné ukončení smlouvy 500 Kč (faktura č. FVUPU1710432), oproti tomu výnosy z prodeje vozidla činily 115 000 Kč. 11. Z k důkazu provedených faktur soud zjistil, že žalobkyně uplatnila vůči žalovanému smluvní pokuty za zaslání dlužných upomínek (faktury č. FVUL15027458, FVUL 15030123, 15030429, FVUL 15033008 po 500 Kč) a dále smluvní pokuty za prodlení se splácením dlužných splátek v celkové výši 14 408,04 Kč za prodlení v období od 11. 8. 2015 do 30. 11. 2016 (viz faktury č. FVU150019819, FVU150022865, FVU1600000053, FVU160003520, FVU160005864, FVU160007062, FVU160009234, FVU160011892, FVU160013009, FVU160015448, FVU160017544, FVU160019470, FVU160021329 a FVU160023408), když výše smluvní pokuty činila vždy 0,3% dlužné částky denně. Ostatní k důkazu provedené faktury týkající se smluvních pokut uplatňovaných za období od 1. 12. 2016 v celkové výši 26 007,44 Kč (faktury č. FVU170000486, FVU170002052, FVU17004138, FVU170004136, FVU170004137, FVUU180000473, FVUU180001083, FVUU180001523, FVUU180001726, FVUU180002430, FVUU180003085, FVUU180003889, FVU180004601, FVUU190000245, FVUU190000423 a FVUU190001174) soud nijak nehodnotil, neboť se týkaly uplatněných smluvních pokut za období od prosince 2016, tj. z té části nároku, kterou vzala žalobkyně výslovně zpět. 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávky včetně seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2019 a podacího lístku má soud za prokázané, že věřitel a žalobkyně uzavřeli dne 12. 3. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo i postoupení pohledávky za žalovaným a že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 13. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 12. 2019 a z podacího lístku má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě žalobkyní nárokované částky. 14. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil. 15. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 16. Žalobkyně v řízení prokázala, že je právním nástupcem věřitele a svědčí jí všechna práva věřitele z úvěrové smlouvy. 17. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 18. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný si od věřitele vzal úvěr ve výši 164 746 Kč, které se spolu s poplatky zavázal vrátit v 84 měsíčních splátkách 84 měsíčních splátkách po 4 376 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas, když na splátkách úvěru uhradil postupně toliko částku 83 602 Kč, avšak věřitel částečně uspokojil svou pohledávku v rozsahu částky 115 000 Kč získané ze zpeněžení vozidla, když na něj bylo vlastnické právo k vozidlu převedeno k zajištění jeho pohledávky z úvěru. Po tomto započtení zbývá uhradit na jistině částku 71 643,64 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že věřiteli vznikl nárok na poplatek za předčasné ukončení úvěrové smlouvy ve výši 500 Kč ujednaný v úvěrové smlouvě a na smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku sjednanou pro případ porušení závazku žalovaného z úvěrové smlouvy v celkové výši 16 408,04 Kč, což v součtu odpovídá přiznané částce 88 551,68 Kč. 19. Vzhledem k tomu, že dlužná jistina nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazeny, má žalobkyně až do zaplacení jistiny nárok