11 C 450/2020-95 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19. 6. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 493 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jako jistiny a částky 36 379,64 Kč jako smluvní pokuty s tím, že dlužná jistina představuje dluh ze smlouvy o úvěru ze dne 6. 3. 2013, který žalovaný uznal a smluvní pokuta vznikla jako následek neplnění splátkového kalendáře dle uznání dluhu. Před jednáním dne 4. 2. 2021 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět v rozsahu částky 12 633,14 Kč představující část smluvní pokuty. 2. Žalovaný se k návrhu věcně nevyjádřil. 3. Protože žalobkyně vzala podanou žalobu v rozsahu požadované smluvní pokuty ve výši 12 633,14 Kč částečně zpět ještě před zahájením jednání, soud řízení v této části bez dalšího dle § 96 odst. 2,4 o.s.ř. zastavil. 4. Soud se poté meritorně zabýval zbylou částí žaloby. Z žádosti o úvěr, smlouvy o úvěru ze dne 6. 3. 2013 (dále jen„ úvěrová smlouva“) a k ní přiložených všeobecných obchodních podmínek, splátkového kalendáře a předsmluvních informací o spotřebitelském úvěru splátkového kalendáře soud nejprve zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“) uzavřela s žalovaným dne 6. 3. 2013 účelově vázanou smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky v celkové výši 118 163 Kč na koupi vozidla VW Passat (dále jen„ vozidlo“), přičemž na zajištění závazku strany mj. sjednaly zajišťovací převod vlastnického práva k vozidlu ve prospěch věřitele. 5. Z listiny nazvané oznámení o uplatnění práva na okamžité splacení ze dne 16. 10. 2016 včetně dodejky má soud za prokázané, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením dluhu a věřitel využil svého práva a požádal žalovaného o okamžité splacení úvěru. Věřitel současně uplatnil své vlastnické právo k vozidlu a vyzval žalovaného k předání vozidla, což však žalovaný dobrovolně neučinil, žalovanému proto bylo vozidlo odebráno (viz protokol o odebrání vozidla ze dne 23. 11. 2016) a prodáno v dražbě (viz protokol o dražbě ze dne 4. 2. 2017 včetně faktury). Z protokolu o konečném vyrovnání při realizaci zajišťovacího práva ze dne 28. 2. 2017 včetně dodejky pak soud zjistil, že dluh žalovaného vůči věřiteli z úvěrové smlouvy ke dni 28. 2. 2017 činil částku 41 298 Kč. 6. Z listiny nazvané uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady podepsanou žalovaným dne 5. 4. 2017 a věřitelem dne 11. 4. 2017 soud zjistil, že žalovaný v této listině uznal svůj dluh z úvěrové smlouvy ve výši 47 493 Kč (41 298 Kč dluh a 6 195 Kč náklady na administraci uznání dluhu) a zavázal se jej věřiteli splácet ve 48 splátkách po 1 000 Kč vždy ke každému 25. dni v měsíci počínaje měsícem dubnem 2017, když poslední splátka ve zbytkové výši 493 Kč měla být zaplacena 25. 3. 2021. Žalovaný se současně zavázal, že pokud neuhradí věřiteli svůj dluh nejpozději do 40 dnů následujících po jeho splatnosti, stane se celý dosud neuhrazený dluh splatný a žalovaný má povinnost zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z do té doby nezaplaceného dluhu ode dne prodlení do zaplacení. Výše smluvní pokuty však byla limitována tak, že nesměla přesáhnout polovinu dluhu. 7. Z oznámení věřitele o postoupení pohledávky ze dne 10. 8. 2018 má soud za prokázané, že věřitel a žalobkyně uzavřeli dne 22. 6. 2018 smlouvu převodu vybraného portfolia pohledávek a movitých věcí, jejímž předmětem bylo i postoupení pohledávky za žalovaným a že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 8. Z předžalobní výzvy datované dnem 7. 5. 2019 a z poštovního podacího archu ze dne 14. 5. 2019 má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě žalobkyní požadované částky. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 10. Žalobkyně v řízení prokázala, že je právním nástupcem věřitele a svědčí jí všechna práva věřitele z úvěrové smlouvy. 11. Podle § 2053 občanského zákoníku platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Občanský zákon tak při uznání dluhu dlužníkem zakládá vyvratitelnou právní domněnku dlužníka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto ustanovení má vazbu na § 133 o.s.ř. podle kterého platí, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. V řízení v řízení nebyly žalovaným ani tvrzeny natož prokázány skutečnosti vyvracející uznání dluhu žalovaným, soud proto vycházel z toho, že dluh žalovaného z úvěrové smlouvy ve výši 47 493 Kč ke dni 11. 4. 2017 trval. 12. Dle žalobních tvrzení žalovaný neuhradil z částky 47 493 Kč dle uznání dluhu po 11. 4. 2017 ničeho, ze strany žalovaného nebyly v řízení tvrzeny ani prokazovány žádné úhrady. Z ujednání dle uznání dluhu se tak v důsledku nezaplacení hned první splátky stal splatným celý dluh. Soud tak má nárok žalobkyně na zaplacení částky 47 493 Kč za zcela důvodný. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil ani první splátku dlužné částky, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z ujednání o úrocích z prodlení v uznání dluhu však vyplývá, že se celý dluh stane splatným až po uplynutí 40 dnů ode dne nezaplacení jakékoli splátky, do té doby má věřitel nárok toliko na úrok z prodlení z do té doby nezaplacených splátek. Splatnost první splátky nastala dne 25. 4. 2017. Protože žalovaný nezaplatil první splátku ani po uplynutí 40 dnů (tj. do 4. 6. 2017), stal se celý dluh splatný dne 5. 6. 2017 a do prodlení s jeho zaplacením se žalovaný dostal až dnem 6. 6. 2017. Do té doby byl žalovaný v prodlení toliko s první splátkou (od 26. 4. 2017) a druhou splátkou (od 26. 5. 2017) dluhu. Soud proto nemohl žalobkyni přiznat úroky z prodlení z celé částky 47 493 Kč od 26. 4. 2017, ale až od 6. 6. 2017. 14. Důsledkem prodlení žalovaného se splacením dluhu dle uznání závazku ze dne 11. 4. 2017 byl i vznik práva věřitele požadovat po žalovaném smluvní pokutu podle § 2048 a násl. občanského zákoníku Smluvní pokuta činila 0,1% z dlužné částky denně, přičemž její výše byla dohodou stran limitována tak, že nesměla činit více než polovinu dluhu (což fakticky znamená 500 dnů prodlení). Žalovaný je v prodlení se zaplacením celého svého dluhu již od 6. 6. 2017, tj. více než 1300 dnů, výše smluvní pokuty však může činit maximálně polovinu dluhu, tj. částku 23 746,50 Kč a právě tuto částku soud žalobkyni přiznal. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když řízení bylo z části zastaveno vinou žalobkyně ve smyslu ust. § 146 odst. 2 o.s.ř., v této části řízení lze proto pro účely náhrady nákladů řízení považovat žalobkyni za neúspěšnou. Převážně úspěšné žalobkyni vzniká právo na částečnou náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu ve věci. Předmětem řízení byla částka 83 872,64 Kč, žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 71 239,50 Kč, tj. z 85%, naopak nebyla ve věci úspěšná co do částky 12 633,14 Kč, tj. z 15%. Žalobkyně má proto nárok na náhradu 70% nákladů řízení. 16. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 565 Kč, odměna advokáta podle § 7, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 17 840 Kč za 4 úkony právní služby po 4 460 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní výzvy k plnění, sepis žalobního návrhu, účast při jednání dne 4. 2. 2021), 4 režijní paušály podle § 13 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč, 772,13 Kč za cestovné z místa sídla advokáta v Hradci Králové k soudu a zpět k jednání dne 4. 2. 2021 (vzdálenost 2x70 km, spotřeba paliva dle TP 4,1 l /100 km, cena paliva (motorové nafty) dle vyhl. 589/2020 Sb. 27,2 Kč, sazba náhrady dle vyhl. 589/2020 Sb. 4,4 Kč/km), náhrada za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu za právním zástupcem žalobkyně požadovaných 5 započatých půlhodin ve výši 500 Kč a 21% DPH z částky 20 312,13 Kč ve výši 4 265,55 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tak dosáhly částky 28 142,68 Kč. 17. Soud proto žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení toliko 70% z částky 28 142,68 Kč, tedy částku 19 699,87 Kč. 18. Protože žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před zahájením jednání, soud rozhodl podle § 6a odst. 3 a § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích o vrácení poměrné části soudního poplatku ve výši 629 Kč.