4 C 13/2021-50 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyloučení pozemku parc. [číslo] zahrada, a pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro [anonymizováno], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), z exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který byl pověřen vedením exekuce usnesením zdejšího soudu ze dne 6. 2. 2018, č.j. [číslo jednací], ve věci oprávněné žalované a povinného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobu odůvodnila tím, že povinný společně s manželkou [jméno] [příjmení] jakožto společní vlastníci předmětných nemovitostí darovací smlouvou ze dne 24. 9. 2016 převedli předmětné nemovitosti jako svatební dar na žalobkyni. Ačkoliv nebyl v důsledku opomenutí podán návrh na vklad vlastnického práva žalobkyně k předmětný nemovitostem do katastru nemovitostí, darovací smlouva je platným nabývacím titulem a žalobkyni tak k předmětným nemovitostem svědčí minimálně právo poctivého držitele, když se jich na základě darovací smlouvy jako vlastník ujala a měla za to, že již na základě smlouvy vstoupila do práv původních vlastníků. Žalobkyni tak svědčí právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. Dále je u Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeno řízení, v němž je sporné, zda exekuční titul, na základě kterého je vedena exekuce, je platný. Pokud by exekuce byla provedena a následně by bylo zjištěno, že exekuční titul je neplatný, vznikla by tak citelná škoda. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, neboť ve vztahu k věcem zapsaným do katastru nemovitostí se uplatňuje intabulační princip, vlastnické právo k takové věci se tedy nabývá až jeho zápisem do katastru nemovitostí. Na základě samotné darovací smlouvy nemohlo k převodu vlastnického práva dojít. Žalobkyně pak není ani poctivým držitelem, neboť v katastru nemovitostí, který je veřejně přístupným seznamem, jsou jako vlastníci předmětných nemovitostí uvedeni stále rodiče žalobkyně. Žalobkyně, která měla možnost si zkontrolovat stav zápisu v katastru nemovitostí, tak nevynaložila alespoň běžnou opatrnost, kterou lze po každém požadovat. Žalobkyně měla příležitosti ověřit stav v katastru nemovitostí a činit podle něj případné právní kroky. Pokud žalobkyně opomněla podat návrh na vklad, věděla tak o nutnosti takového kroku, a proto její držbu předmětných nemovitostí nelze považovat za poctivou. Žalobu shledala nedůvodnou a obstrukční. 3. Účastníci učinili nesporným, že Okresním soudem v Kutné Hoře v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byl soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřen k provedení exekuce dle vykonatelného notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 29. 10. 2014 ve věci žalované jako oprávněné a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] jako povinného. 4. Soud dále provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“.), potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav: V katastru nemovitostí jsou jako vlastníci předmětných nemovitostí uvedeni manželé [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (prokázáno výpisy z katastru nemovitostí ze dne 5. 8. 2021). Předmětné nemovitosti byly exekučně postiženy usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 26. 2. 2018, č.j. [číslo jednací], který rozhodl o provedení exekuce jejich prodejem (prokázáno citovaným rozhodnutím). K předmětným nemovitostem byla již dříve uzavřena darovací smlouva, na základě které shora uvedení vlastníci předmětných nemovitostí jako dárci tyto převedli na žalobkyni jako obdarovanou, přičemž pět vyhotovení této smlouvy mělo tvořit přílohu návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (prokázáno darovací smlouvou ze dne 24. 9. 2016). [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrdily, že předmětné nemovitosti byly darovány žalobkyni jako svatební dar při příležitosti její svatby dne 23. 9. 2016 (prokázáno čestnými prohlášeními jmenovaných osob). 5. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování podstatným obsahem exekučního spisu zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a spisem Obvodního soudu pro Prahu 1 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] pro nadbytečnost, neboť soud zjistil skutkový stav dostatečně, aby mohla být věc po právní stránce posouzena. 6. Podle § 267 o.s.ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. 7. Podle § 1105 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu. 8. Podle § 987 o.z. držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe. 9. Podle § 992 odst. 1 o.z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. 10. Ustanovení § 267 o.s.ř. poskytuje subjektům práva právní nástroj k ochraně majetku, který je postižen v exekučním řízení vedeném proti povinnému, a to tak, že je-li v exekuci postižen majetek, k němuž třetí osobě svědčí právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí, může tato osoba podat proti oprávněnému z exekučního řízení žalobu na vyloučení takového majetku z exekuce. Již ze samotného znění citovaného ustanovení je pak patrné, že takovým právem nebylo zákonodárcem zamýšleno pouze vlastnické právo (byť se jedná o typický a častý příklad práva ve smyslu § 267 o.s.ř.), ale i práva jiná, mj. právo poctivého držitele. Důvodné podání této žaloby může napravit pochybení za situací, je-li do exekuce zahrnut majetek, o němž panuje mylná představa, že se jedná o majetek náležející povinnému. 11. V projednávané věci mezi účastníky takřka nebylo sporu o skutkovém stavu věci, lišil se pouze jejich právní náhled na věc. Předně soud považuje za vhodné uvést, že žalobkyni k předmětným nemovitostem nemůže svědčit vlastnické právo, což nepřímo připustila i sama žalobkyně. Žalobkyně není v katastru nemovitostí uvedena jako vlastník předmětných nemovitostí, což samo o sobě není pro učinění takového závěru podstatné, neboť soud není zápisem v katastru nemovitostí vázán a vlastnické právo k věci zapsané v katastru nemovitostí si může posoudit sám jako předběžnou otázku. V projednávané věci ovšem ani nemohlo být sporu o vlastnickém právu k předmětným nemovitostem, a to z důvodu údajného opomenutí žalobkyně podat návrh na vklad. Uzavření darovací smlouvy není jako samostatná izolovaná právní skutečnost pro převod vlastnického práva k zapsaným nemovitostem podstatná, neboť jak správně namítla žalovaná, ve vztahu k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí se uplatňuje tzv. intabulační princip. Právo zapisované do katastru nemovitostí je tak vázáno na další právní skutečnost, a to akt správního orgánu, který právo vyplývající z takové smlouvy zavkladuje. Ačkoliv samotná smlouva (ať již darovací, kupní, atd.) může být platná, tato má pouze obligační účinky mezi smluvními stranami, ale k převodu vlastnického práva dochází právě až přistoupením modu, v konkrétním případě zápisem práva do katastru nemovitostí. Tehdy se teprve smlouva stává účinnou a právo k nemovitosti působí i vůči třetím osobám. V případech, kdy se rozhoduje o vkladu vlastnického či jiného věcného práva k nemovitosti do katastru nemovitostí, tak jde o založení věcněprávních - translačních účinků smlouvy a nikoliv„ pouze“ o její obligačněprávní účinky (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2020, sp. zn. 22 Cdo 473/2020). Na základě uvedeného je zcela nepochybné, že žalobkyně se vlastníkem předmětných nemovitostí nikdy nestala a práva plynoucí z vlastnictví k nim ji nenáleží. 12. Podstatný a mezi účastníky sporný žalobní důvod pak spočíval v tom, že žalobkyně se i přes absenci vkladu do katastru nemovitostí ujala předmětných nemovitostí jako jejich vlastník a měla za to, že smlouvou na ni byla veškerá práva převedena. Žalobkyni by tak svědčilo k předmětným nemovitostem právo poctivého držitele, které rovněž vylučuje výkon rozhodnutí. Ze všech okolností případu soud ale dospěl k závěru, že žalobkyně není ani poctivým držitelem předmětných nemovitostí. Pro učinění takového závěru je pak lhostejno, zda k nepřevedení vlastnického práva v katastru nemovitostí došlo opomenutím podat návrh na vklad, nebo neznalostí právní úpravy včetně intabulačního principu shora popsaného. 13. Předpokladem poctivé držby (dle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 nazývané oprávněnou držbou) je dobrá víra držitele. Jedná se o psychický stav držitele, kdy se takový držitel domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. S