7 C 8/2021-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit jí částku 20 300 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 3. 5. 2019 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Na základě dodatku [číslo] k rámcové smlouvě – smlouvě o poskytnutí kontokorentu ze dne 20. 9. 2019 byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný však porušil závažným způsobem Podmínky pro poskytnutí kontokorentu a ten mu byl zablokován a zesplatněn k 1. 7. 2020. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka jistiny kontokorentu 20 000 Kč. Žalovaný však ani přes výzvy na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje zaplacení dlužné částky 20 000 Kč s příslušenstvím a dále částky 300 Kč, odpovídající účelně vynaloženým nákladům na vymáhání dluhu po žalovaném. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, ten se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. 3. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 3. 5. 2019, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, soud zjistil, že žalovaný si u žalobkyně zřídil běžný účet č. [bankovní účet], k němuž byla poskytnuta debetní karta. Nedílnou součástí smlouvy byly kromě dalších dokumentů i Podmínky pro používání kontokorentu. Dodatkem [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne 20. 9. 2019 byly poskytované služby rozšířeny o službu úvěr s možností přečerpání (kontokorent) ve výši 20 000 Kč. K čerpání úvěru (kontokorentu) dochází přečerpáním již zřízeného běžného účtu, a to až do výše 20 000 Kč. Z takto čerpané částky náleží žalobkyni úroky ve výši 18,90 % p. a. s měsíční splatností. Splatnost úroků za příslušný kalendářní měsíc nastává k 1. dni následujícího kalendářního měsíce a jsou hrazeny buďto stržením odpovídající částky ze zůstatku na účtu, nebo navýšením čerpané částky. 5. Z výpisu běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 3. 9. 2020 a přehledu čerpání a splácení kontokorentu žalovaného k 3. 9. 2020 vyplývá, že žalovaný čerpal jistinu 20 000 Kč a pro její nesplacení žalobkyně dne 1. 7. 2020 kontokorent zesplatnila. Dále žalobkyni vzniklo v souladu s čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli písm. a. Podmínek pro používání kontokorentu právo na náhradu účelně vynaložených nákladů na vymáhání dluhu. Na základě Přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu žalobkyně účtuje tyto náklady ve výši 300 Kč. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 7. 2020 a podacího archu má soud za prokázané, že žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. 7. Z příloh žaloby (zejména ze smlouvy o kontokorentu, výpisu z účtu žalovaného a přehledu čerpání a splácení kontokorentu), jakož i z tvrzení žalobkyně, jimž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni dosud nevrátil peněžní prostředky ve výši 20 300 Kč (jistina 20 000 Kč a účelně vynaložené náklady na vymáhání 300 Kč). 8. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle § 2390 an. občanského zákoníku (dále jen "o. z.). Žalovaný se smluvně zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, svému závazku však v částce 20 300 Kč nedostál. Žalobkyni tedy vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužnou částku. 9. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 10. Žalovaný je tedy povinen uhradit žalobkyni dlužnou jistinu spolu s dlužnými smluvními úroky, náklady a úroky z prodlení, jejichž výše je specifikována ve výroku tohoto rozhodnutí. 11. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 812 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek.