9 C 196/2021-91 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] vedenou u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 5 C 123/2020 domáhala určení svého vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], obec Kutná Hora, katastrální území Kutná Hora, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora; uložení povinnosti žalovanému vyklidit výše uvedenou nemovitost; uložení povinnosti žalovanému vydat žalobkyni částku 193 000 Kč; uložení povinnosti vydat žalovanému vkladní knížku Poštovní spořitelny [číslo] se zůstatkem 725 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 10. 3. 2021, č. j. 5 C 123/2020 – 175, bylo řízení o vydání částky 193 000 Kč a vydání vkladní knížky Poštovní spořitelny [číslo] se zůstatkem 725 Kč vyloučeno k samostatnému řízení vedeném pod sp. zn. 9 C 196/2021. 3. Žalobkyně žalobu co do vydání částky 193 000 Kč a vkladní knížky Poštovní spořitelny [číslo] odůvodnila následovně. 4. V době od [datum] do [datum] byla hospitalizována v nemocnici. Před odvozem do nemocnice měla ve svém bytě vkladní knížku Poštovní spořitelny [číslo] na které bylo ke dni [datum] uloženo 193 725,59 Kč, přičemž žalobkyně z této částky nic nevybrala. Po návratu z nemocnice v bytě nenašla předmětnou vkladní knížku. Žalobkyně opakovaně žádala žalovaného o vydání vkladní knížku Poštovní spořitelny [číslo] s částkou 193 725,59 Kč. 5. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že odmítá, že by žalobkyni sebral peníze a vkladní knížku. Dále žalovaný doplnil, že dne [datum] žalobkyně darovala žalovanému finanční obnos nacházející se na vkladní knížce a vkladní knížku. <i>[příjmení] tvrzení:</i> Žalovaný vložil na vkladní knížku částku 200 Kč. <i>Dokazování</i> 6. Z provedených důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 7. Žalovaný v dopise ze dne [datum] uvádí, že peníze, které byly na vkladních knížkách, mu žalobkyně dala (zjištěno z dopis žalovaného ze dne [datum]; č. l. 8). 8. Osoba identifikovaná [rodné číslo] vybrala dne [datum] z účtu vkladní knížky [číslo] částku v celkové výši 193 000 Kč (zjištěno z informace od Poštovní spořitelny ze dne [datum]; č. l. 10). 9. Spolumajiteli vkladní knížky [číslo] byli [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], a [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], přičemž oba měli stejná práva a povinnosti nakládat s vkladní knížkou. Dne [datum] vybral [celé jméno žalovaného] ([rodné číslo]), částku ve výši 193 000 Kč (zjištěno ze zprávy od ČSOB, Poštovní spořitelny ze dne [datum] (č. l. 41). 10. [právnická osoba], Poštovní spořitelna, převzala vkladní knížku [číslo] od [celé jméno žalovaného], přičemž tento požádal o její zrušení a převod zůstatku ve výši 725 Kč na bankovní účet (zjištěno z potvrzení ČSOB, Poštovní spořitelny o převzetí vkladní knížky ze dne [datum]; č. l. 42). 11. Osoba pod [rodné číslo] na účet vkladní knížky [číslo] vložila celkem částku 737 400 Kč a vybrala celkem částku 554 800 Kč Osoba pod [rodné číslo] na účet vkladní knížky [číslo] celkem vložila částku 10 900 Kč a vybrala částku 193 000 Kč (zjištěno z kopie vkladní knížky [číslo]; č. l. 43 - 49). 12. Žádost o založení vkladní knížky s číslem vkladového účtu [číslo] učinil dne [datum] žalovaný, přičemž 1. vkladatelem byl žalovaný a 2. vkladatelem žalobkyně (zjištěno ze žádosti o založení vkladní knížky ze dne [datum]; č. l. 50). 13. Žalobkyně darovala žalovanému dne 16. srpna vkladní knížku Československé obchodní banky a finanční obnos, který se na vkladní knížce nacházel (zjištěno z výpovědi [jméno] [příjmení]; č. l. 86 – 87). 14. Ke svědecké výpovědi soud konstatuje, že svědkyně [jméno] [příjmení] výslovně uvedla, že se jednalo o darování:„ paní [celé jméno žalobkyně] jako tchýně bývalá darovala [příjmení] vkladní knížku“. Žádná skutečnost uvedená ve výpovědi nenasvědčuje tomu, že by došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. Skutečnost, že šlo o darovací smlouvu rovněž, potvrzuje dopis žalovaného ze dne [datum]. 15. Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 16. Žalobkyně a žalovaný byli spolumajiteli vkladní knížky [právnická osoba], Poštovní spořitelny s číslem vkladového účtu [číslo]. Žalobkyně vložila na účet vkladní knížky celkem částku 737 400 Kč a vybrala celkem částku 554 800 Kč. Žalovaný vložil na účet vkladní knížky celkem částku 11 100 Kč a vybral částku 193 725 Kč, přičemž částku 725 Kč vybral, resp. dal pokyn k jejímu převodu při zrušení vkladní knížky. Žalobkyně darovala žalovanému dne [datum] uvedenou vkladní knížku včetně finančního obnosu, který se na ní nacházel. 17. K rozporu mezi daty [datum] (datum uzavření darovací smlouvy zjištěný z výslechu svědkyně) a [datum] (datum uzavření darovací smlouvy tvrzený žalovaným) soud konstatuje, že svědkyně shodně s tvrzením žalovaného uvedla, že k uzavření darovací smlouvy mělo dojít při návštěvě žalobkyně se žalovaným stanice technické kontroly, což žalobkyně potvrdila následující den na rodinné oslavě, k čemuž soud dodává, že datum [datum] připadl na pátek (datum [datum] připadl na sobotu), tedy žalobkyně se žalovaným byli na stanici technické kontroly spíše [datum], neboť den [datum] nepřipadl na pracovní den. Dále soud podotýká, že ve věci není podstatné, zda k uzavření smlouvy došlo 16. či [datum]. 18. Soud ve věci neprovedl následující důkazy, neboť tyto nemohly nic změnit na skutkovém závěru a tedy byly shledány za nadbytečné: výslech [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]; výslech [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]; výslech [jméno] [příjmení]; výslech [jméno] [celé jméno žalobkyně]; výslech [jméno] [příjmení]; výslech žalovaného; výslech žalobkyně. 19. K navrženému výslechu [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], soud konstatuje, že byl navržen žalobkyní za účelem prokázání skutečnosti, že žalobkyně po návratu z nemocnice nemohla nalézt vkladní knížku a že z vkladní knížky byla vybrána částka 193 000 Kč, tedy se jedná o skutečnosti, které nebyly pro rozhodnutí o věci podstatné (žalobkyně nemohla nalézt vkladní knížku) či byly již zjištěny z jiných důkazů (výběr částky 193 000 Kč z vkladní knížky). 20. K navrženým výslechům [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], žalovaného a žalobkyně soud konstatuje, že byly navrženy žalovaným k prokázání existence darovací smlouvy ze dne [datum], kterou měla žalobkyně darovat žalovanému vkladní knížku a finanční obnos nacházející se na vkladní knížce (viz vyjádření zástupce žalovaného při jednání dne [datum]; protokol o jednání na č. l. 76). Za prokázáním uvedené skutečnosti byl žalobcem rovněž navržen výslech [jméno] [příjmení], který byl soudem proveden, a který prokázal žalobcem tvrzenou skutečnost, že došlo k uzavření darovací smlouvy, kterou žalobkyně darovala žalovanému vkladní knížku včetně finančního obnosu nacházejícího se na vkladní knížce, soud tedy shledal provedení dalších výslechů za nadbytečné. 21. Dále soud dodává, že žalovaný na provedení navržených výslechů trval s odůvodněním, že mezi účastníky byla nějaká smlouva ať už smlouva darovací, smlouva o postoupení pohledávky či smlouva inominátní, a proto je nutné vyslechnou další svědky a účastníky za účelem zjištění k čemu v daném místě došlo. Touto námitkou se soud vypořádává v části rozsudku věnující se právnímu hodnocení. 22. Soud ve věci dále provedl následující důkazy, ze kterých však nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci: dopis žalobkyně ze dne [datum] (č. l. 7); notářský zápis NZ [číslo], N 191/2020 (č. l. 29-30); 2 x prohlášení klienta o daňové rezidenci ze dne [datum] (č. l. 51); podmínky pro vkladní knížku ČSOB, Poštovní spořitelna (č. l. 52 - 59); lékařské zprávy založené ve spise 5 C 123/2020 na č. l. 104 – 108. <i>Právní hodnocení</i> 23. Co do nároku žalobkyně na vydání vkladní knížku Poštovní spořitelny [číslo] se zůstatkem 725 Kč soud shledal žalobu za nedůvodnou s následujícím odůvodněním. <i>24. Dle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“) může být, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> 25. Soud konstatuje, že dle § 1040 odst. 1 OZ je nutnou podmínkou pro úspěch žaloby, prokázání skutečnosti, že žalovaný má v držení věc, jejíhož vydání se žalobkyně domáhá. 26. K úspěšnosti žaloby na vydání věci dle § 1040 OZ, resp. rozložení důkazních břemen, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2721/2018, dle kterého„ při uplatnění nároku na vydání věci je žalobce povinen prokázat okolnosti, od nichž odvozuje vlastnické právo k věci, jakož i skutečnost, že žalovaný nabyl držbu či detenci k jeho věci; naopak žalobce není povinen prokázat, že žalovaný mu věc stále neoprávněně zadržuje. Dojde-li k prokázání nabytí držby či detence žalovaným, leží důkazní břemeno o pozbytí držby na žalovaném.“ 27. Soud konstatuje, že má ve věci za prokázané, že ža