9 C 284/2021-28 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 19 699,58 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že dne 16. 4. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“) s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit do 16. 8. 2018. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní dne 1. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla dne 16. 4. 2018 žalovanému na účet číslo [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobkyní ze dne 1. 1. 2021 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021 a podacího lístku soud zjistil, že žalovanému byla dne 2. 2. 2021 zaslána předžalobní výzva k plnění. 7. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 8. V prvé řadě soud nemá za prokázanou skutečnost, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 16. 4. 2018 k uzavření smlouvy o úvěru; k tomuto tvrzení žalobkyně nepředložila žádnou listinu, jež by to prokazovala. Žalobkyní byl předložen pouze návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru bez podpisu účastníků, uzavření předložené smlouvy z žádných listin nevyplývá. Z potvrzení o provedené platbě má však soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla dne 16. 4. 2018 žalovanému na účet číslo [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 1. 1. 2021 mezi žalobkyní a [anonymizováno] a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>10. Věc byla posuzovaná dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> 15. Jelikož soud nemá za prokázané, že mezi předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ale současně bylo v řízení prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, pak se jednalo o plnění poskytnuté bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. a žalovaný je povinen žalobkyni dle § 2991 odst. 1 o. z. vydat oč se obohatil, a to konkrétně částku 11 000, kterou od předchůdkyně žalobkyně obdržel a dosud neuhradil. 16. Soud tedy shledal žalobu za důvodnou pouze co do části, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 000 Kč. 17. Jelikož je žalovaný se svým plněním v prodlení, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 11 000 Kč; ač žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 17. 8. 2018 do zaplacení, dospěl soud k závěru, že splatnost pohledávky nastala dne 8. 2. 2021, neboť v předžalobní výzvě, zaslané žalovanému dne 2. 2. 2021 a doručené mu v souladu se zákonnou domněnkou doručení dle § 573 o. z. dne 5. 2. 2021, byla pohledávka splatná do třech dnů po doručení, tj. 8. 2. 2021. V souladu s těmito závěry rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení od 9. 2. 2021 ve výši stanovené v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítnul. 18. Závěrem soud podotýká, že žalobkyně nevyužila své právo účastnit se na jednání, čímž se připravila o možnost poučení k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a o. s. ř. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 20. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).