9 C 465/2021-17 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 216 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neuhradil náklady spojené s jeho převozem dne 29. 11. 2018 k odbornému lékařskému vyšetření za účelem odběru biologického materiálu za situace, kdy u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě těchto nákladů; žalovaný ničeho neuhradil. 3. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný jako řidič vozidla Škoda Felicia [registrační značka] byl dne 29. 11. 2018 zastaven hlídkou PČR v ulici [ulice] v [obec], kde se podrobil testu na přítomnost JNL testem Drugwipe 5S, který vykázal pozitivní hodnotu na látku amfetamin/metamfetamin a cocaine. Následně byl žalovaný převezen k lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu v nemocnici v Pardubicích; výsledek testu moči byl pozitivní na látku amphetamin. Dle vyčíslení nákladů spojených s převozem žalovaného bylo služebním osobním motorovým vozidlem najeto 5 km při základní náhradě 4 Kč/km a při náhradě za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 6,4 l /100 km a ceně za jeden litr pohonných hmot 30,50 Kč, náhrada tak činí 30 Kč. Žalobkyni byly dále vyfakturovány společností [nemocnice] Pardubického kraje, a.s. náklady za klinické vyšetření ve výši 701,01 Kč a za toxikologické vyšetření ve výši 485 Kč. Ačkoliv byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k zaplacení dlužné částky, ničeho neuhradil. 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní: <i>6. Podle § 24 odst. 1, 2, 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek hradí náklady na odborné lékařské vyšetření poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.</i> 7. Soud dospěl k závěru, že žalovaný byl žalobkyní dopraven do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření, přičemž u něho byla tímto vyšetřením prokázána přítomnost návykové látky. Žalovanému tak dle shora citovaného § 24 zákona č. 65/2017 Sb. vznikla povinnost uhradit žalobkyni náklady na odborné vyšetření včetně dopravy do zdravotnického zařízení, jež jí v souvislosti s tím vznikly. 8. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 9. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 600 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé). 11. Jelikož je ve věci úspěšná žalobkyně osvobozena od soudního poplatku, přechází dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (v platném znění), poplatková povinnost na žalovaného. Výše soudního poplatku činí dle položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku poplatků 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že výrok o zaplacení soudního poplatku v původním rozhodnutí chyběl, soud z výše uvedených důvodů doplnil tento rozsudek, který dosud nenabyl právní moci, dle § 166 odst. 1 o. s. ř. o výrok III., kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit soudní poplatek. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.