11 C 102/2022-85 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 53 468,64 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že dne 15. dubna 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 114 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve lhůtě do 31. prosince 2020. Ve lhůtě splatnosti žalovaná žalobkyni zápůjčku nevrátila. Dne 28. května 2021 žalovaná svůj výše uvedený dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu i výše a zavázala se částku ve výši 114 000 Kč, vrátit nejpozději do 31. prosince 2021. V průběhu října roku 2021 uhradila žalovaná žalobkyni hotovostně částku 20 000 Kč. V průběhu listopadu roku 2021 rovněž hotovostně částku 20 000 Kč. Uvedené platby byly uhrazeny v hotovosti. Žalobkyně neví, ke kterému konkrétnímu dni v uvedeném kalendářním měsíci došlo k úhradě dvou uvedených plateb. S ohledem na nenavyšování příslušenství pohledávky o příslušenství, tak označuje za datum přijetí první platby den 1. října 2021 a za datum přijetí druhé platby den 1. listopadu 2021. 2. Dne 7. ledna 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou, prostřednictvím svého právního zástupce, v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. k plnění, nejpozději do 17. ledna 2022. Žalovaná na tuto výzvu reagovala tak, že telefonicky kontaktovala právního zástupce žalobkyně a sdělila mu, že výzva k úhradě obsahuje početní chybu – což je pravdivé a došlo k ní při započítávání přijatých plateb na příslušenství – a dále sdělila, že uhradí nejpozději do 31. ledna 2022 zbytek dluhu. 3. Následně, dne 1. února 2022, uhradila žalovaná žalobkyni částku 30 000 Kč. Přes výše uvedené ujištění od co do zbytku dluhu, žalovaná neuhradila žalobkyni do dnešního dne ničeho. 4. Žalovaná se vyjádřila tak, že smlouvu o zápůjčce ze dne 15. 4. 2020 uzavřely s žalobkyní jako bezúročnou zápůjčku, kdy termín splatnosti byl stanoven na 31. 12. 2020 a poté prodloužen do 31.12 2021. V mezidobí od září 2021 do února 2022 bylo na dluh vyrovnáno celkem 70 000 Kč. Následně bylo mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuto, že celá zbývající část zápůjčky ve výši 44 000 Kč bude vrácena nejpozději do 30. 4. 2022. Od tohoto data je částka 44 000 Kč připravena k vypořádání. 5. Z nesporných tvrzení účastníků, smlouvy o zápůjčce, uznání dluhu ze dne 28. 5. 2021 má soud za prokázané, že dne 15. 4. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila žalované částku 114 000 Kč. Dne 28. 5. 2021 žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. Žalovaná uhradila na svůj dluh vůči žalobkyni dne 1. 10. 2021 částku ve výši 20 000 Kč, dne 1. 11. 2021 částku 20 000 Kč a dne 1. 2. 2022 částku 30 000 Kč. 6. Z předžalobní výzvy k plnění a dokladu o odeslání má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby k úhradě dluhu. 7. Žalovaná dále předložila k důkazu nedatovaný dopis, kterým se pokusila kontaktovat žalobkyni s návrhem na vyřešení tohoto sporu smírem. 8. Žalovaná byla soudem vyznána v souladu s ustanovením s § 118a odst. 3 o. s. ř., aby bez zbytečného odkladu označila důkazy k prokázání sporných tvrzení, že nejdříve byla splatnost zápůjčky prodloužena do 31. 12. 2021 a následně, že bylo mezi účastníky dne 5. 3. 2022 sjednáno, že žalovaná zbývající část dluhu uhradí do 30. 4. 2022. 9. Žalovaná na výzvu soudu k důkazu předložila dvě SMS zprávy, z kterých ale nebylo prokázáno, že by byla prodloužena splatnost zápůjčky, jak žalovaná tvrdila. Z těchto zpráv je pouze patrná komunikace mezi žalobkyní a žalovanou, kdy žalobkyně žalovanou upomíná o zaplacení a žalovaná sděluje, že nemá dostatek finančních prostředků na zaplacení do 15. 4. 2020 a současně uvádí, že vše pošle do 30. 4. 2022. 10. Rovněž v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaná na pohledávku žalobkyně něco dalšího hradila. 11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (v platném znění), občanského zákoníku (dále jen OZ), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Dle § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. 13. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že účastníci platně uzavřeli dne 15. 4. 2020 smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. OZ. Žalobkyně zapůjčila žalované částku ve výši 114 000 Kč, kterou se žalovaná zavázal vrátit žalobkyni do 31. 12. 2020. Dne 28. 5. 2021 žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše. Žalovaná uhradila na svůj dluh vůči žalobkyni dne 1. 10. 2021 částku ve výši 20 000 Kč, dne 1. 11. 2021 částku 20 000 Kč a dne 1. 2. 2022 částku 30 000 Kč. Pokud jde o tvrzení žalované, že splatnost závazku byla nově mezi účastníky dohodnuta k 30. 4. 2022, tak toto tvrzení se žalované nepodařilo v řízení předloženými důkazy prokázat, kdy soud navíc musí dát za pravdu žalobkyni, že uznání dluhu jednostranně nemůže měnit původně sjednaný rozsah práv a povinností a tedy ani původně sjednanou splatnost, tak jak byla uvedena ve smlouvě o zápůjčce viz například rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 153/2012. 14. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužné částky dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (v platném znění) úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. 15. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 30 448,03 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 674 Kč, odměnu advokáta podle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 19 560 Kč za 4 úkony právní služby po 3 260 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis návrhu ve věci samé, účast na jednání soudu dne 1. 11. 2022, 29.11.2022), za 2 úkony právní služby ve výši jedné poloviny tedy po 1 630 Kč (jednoduchá výzva k plnění, účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí), paušální částku náhrady hotových výdajů 1 800 Kč (6 úkonů po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za 12 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění), advokátního tarifu, náhrady cestovného v celkové výši 3 653,75 Kč za použití osobního automobilu tov.zn. JAGUAR CC9 [registrační značka] dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb., za cestu na jednání soudu dne 1. 11. 2022, 29. 11. 2022, 7. 12. 2022 na trase Praha – Kutná Hora a zpět v délce 150 km při průměrné spotřebě 7,26 l /100 km, ceně za 1 l motorové nafty ve výši 47,10 Kč, sazbě základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč + 21 % DPH. Lhůta k plnění náhrady nákladů byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění podle § 149 odst. 1 o.s.ř.