11 C 208/2022-47 — Okresní soud v Kutné Hoře

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv žalobkyni byla doručena výzva a žalovanému výzva a žaloba na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně, zprávy banky a výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], a.s. [IČO] poskytl žalovanému dne 27. 10. 2017 částku 5 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2018 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Naopak v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný na pohledávku žalobkyně něco hradil. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem na to, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne 27. 10. 2017 poskytl finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení, byla žaloba shledána jako důvodná a bylo jí plně vyhověno. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, byla jí proto přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta podle §14b odst. 1, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění) ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč (3 úkony po 100 Kč) podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu.