12 C 201/2022-26 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky 6 197 Kč spolu s příslušenstvím z titulu neplnění platebních povinností, vyplývajících z úvěrové smlouvy, kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 25. 1. 2021. 3. Soud v této věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Účastníci řízení byli dále vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 5. 2022, aby se k navrženému postupu vyjádřili; žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se nevyjádřil, soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemá námitky. 4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalovaný sjednal prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku s žalobkyní dne 24. 1. 2021 úvěrovou smlouvu, na základě které byly žalovanému dne 25. 1. 2021 poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 99 Kč a úrokem ve výši 588 Kč, a to ve 24 měsíčních splátkách. Pro případ prodloužení doby splatnosti úvěru byl sjednán tzv. korunový vklad za poplatek 297 Kč; žalovaný celkem 2x prodloužil splatnost daného úvěru vždy zaplacením 1 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla smluvena náhrada účelně vynaložených nákladů na vymáhání a dále byla smluvena smluvní pokuta ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky (prokázáno úvěrovou smlouvou ze dne 24. 1. 2021, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, opisem výpisu proplacení smlouvy, výpisem čerpání splátek a úhrad). Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění dluhu (prokázáno výzvou ze dne 8. 8. 2021 a 21. 6. 2021, předžalobní výzvou ze dne 10. 12. 2021). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému peněžní prostředky poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s placením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 2 998 Kč spolu s poplatky, úroky, účelně vynaloženými náklady v celkové výši 1 841 Kč. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. 11. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu dle § 2048 a násl. o. z. Soud žalobkyni v souladu se smluvním ujednáním přiznal na smluvní pokutě požadovanou částku 1 358 Kč. 12. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 200 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění), z částky 300 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně doložila osvědčení o registraci plátce DPH. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil z důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 14. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.