12 C 353/2022-32 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 8. 2022 se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení celkové částky 17 577 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že žalovaný neplnil své platební povinnosti ze smlouvy o zápůjčce ze dne 11. 1. 2021, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostně na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí peněžních prostředků věřiteli zaplatit poplatek ve výši 3 250 Kč s tím, že jej společně s poskytnutými peněžními prostředky vrátí do 12. 3. 2021. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tím žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“, čímž zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalovaný zápůjčku v termínu splatnosti nevrátil. V důsledku prodlení žalovaného vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč. Dále žalobkyně vznesla nárok na smluvní pokutu ve výši 4 327 Kč dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce, tj. 0,1 % denně z částky 10 000 Kč ode dne 13. 3. 2021 do data podání žalovy (25. 7. 2022). 2. Žalovaný se i přes výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nijak nevyjádřil. 3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaný je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaný má bydliště na území České republiky. Rozhodným právem je pak právo české (dle článku 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I.). 4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek v ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně prostřednictvím svého zástupce svou neúčast u jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. 5. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč za poplatek ve výši 2 600 Kč s tím, že zápůjčka s poplatkem bude vrácena do 10. 2. 2021. Pro případ prodlení se splácením úvěru je stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení; dále je zde stanovena povinnost klienta hradit náklady na upomínání. 6. Z listiny nazvané dodatek ke smlouvě o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že na straně věřitele vystupuje žalobkyně, na straně klienta pak žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému dodatečné peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč za poplatek ve výši 650 Kč s tím, že zápůjčka s poplatkem bude vrácena do 10. 2. 2021. 7. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne 11. 1. 2021 ze svého bankovního účtu na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a 2 000 Kč. 8. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 9. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli být vázán obsahem listiny označené jako smlouva o zápůjčce. Na předmětné listině je uveden toliko vlastnoruční podpis pravděpodobně osoby jednající za žalobkyni a dále strojově čitelná informace o tom, že žalovaný měl danou listinu podepsat dne 11. 1. 2021 v 17: 24:29 hod. prostřednictvím elektronického kódu zaslaného PIN kodu. Ačkoliv žalobkyně v žalobě popsala, jakým způsobem měl žalovaný vyjádřit vůli s obsahem předmětné listiny, nepředložila či neoznačila žádné důkazy způsobilé prokázat, že právě žalovaný elektronicky odsouhlasil obsah dotčené listiny (tvrzené smlouvy), resp. že prostřednictvím elektronického kódu zaslaného SMS zprávou tuto listinu následně podepsal. Žalobkyně rovněž neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného. Listina předložená žalobkyní označená jako„ Potvrzení o provedené odchozí platbě“ prokazuje toliko, že žalobkyně odeslala dne 11. 1. 2021 ze svého bankovního účtu na účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žádný z žalobkyní předložených či označených důkazů ovšem neprokazuje, zda tyto peněžní prostředky byly na uvedený bankovní účet skutečně připsány (po odeslání je možné platbu stornovat), ani to, zda majitelem, resp. disponentem předmětného bankovního účtu byl právě žalovaný a peněžní prostředky se tak dostaly do jeho dispoziční sféry. <i>10. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>11. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>12. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.</i> 13. Soud dospěl k závěru, že žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o zápůjčce vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. V daném případě pak nelze vůbec uvažovat nad tím, že by podpis na smlouvě mohl být nahrazen mechanickými prostředky, neboť se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, kdy je požadavek písemné formy smlouvy zakotven zákonem jako důležitý prvek ochrany spotřebitele. 14. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla tvrzení a navrhla důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce v elektronické formě tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že žalobkyně uzavřela smlouvu právě se žalovaným, neboť zadat údaje žalované do jeho systému mohl prakticky kdokoliv. 15. Jak soud již shora konstatoval, žalobkyně rovněž neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč na účet žalovaného. Je na místě připomenout, že civilní sporné řízení je ovládáno projednací zásadou, která je úzce spojena s procesní odpovědností (zá výsledek sporu