5 C 307/2022-60 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojištění zaniklo ke dni 26. 8. 2021 po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužného pojistného včetně upozornění na možný zánik pojištění. Za období od 22. 5. 2021 do 26. 8. 2021 žalovaný neuhradil sjednané pojistné ve výši 491 Kč a poplatky za zaslané upomínky dle sazebníku žalobkyně ve výši 600 Kč. Dluží tak zažalovanou částku, kterou přes upomínku k zaplacení dosud neuhradil. Do insolvenčního řízení vedeného se žalovaným bylo možné přihlásit pohledávky do 9. 11. 2015. Žalovaný se ovšem dostal do prodlení s platbou pojistného až dne 23. 5. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že je po insolvenci. Žalovanou pohledávku převzal jeho insolvenční správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Bylo mu uděláno nové pojištění, které hradil. 3. Soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, když žalovaný svou neúčast na jednání ani neomluvil. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav: Účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda Felicia, [registrační značka], v níž se žalovaný zavázal hradit pravidelné roční splátky pojistného, které za dobu od 22. 5. 2021 do 21. 5. 2022 činilo 1 846 Kč (prokázáno pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 13. 5. 2020 včetně pojistných podmínek Autopojištění Combi Plus III 1/15 a sazebníku nákladů, předpisem pojistného ze dne 15. 3. 2021). Protože žalovaný pojistné neuhradil, pojistná smlouva z tohoto důvodu zanikla ke dni 26. 8. 2021 poté, co mu byla zaslána výzva k plnění s upozorněním, že nezaplatí-li dlužné pojistné, dojde k zániku pojištění, rovněž byl informován o zániku pojištění (prokázáno upozorněním na neuhrazené pojistné ze dne 22. 6. 2021, upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 7. 7. 2021 včetně dodejky, bankovní bilancí pojistné smlouvy). Za období od 22. 5. 2021 do 26. 8. 2021, žalovaný dluží pojistné ve výši 491 Kč a poplatky za upomínky ve výši 2 x 300 Kč podle čl. 4 bodu 10. pojistných podmínek a sazebníku, které ani přes předžalobní výzvu neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 16. 12. 2021 včetně podacího archu). Insolvenční proti žalovanému bylo vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], přičemž dne 24. 11. 2015 byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn seznam pohledávek věřitelů, kteří pohledávku vůči žalovanému přihlásili do insolvenčního řízení řádně a včas (prokázáno výpisem z insolvenčního rejstříku). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“). Dle ustanovení § 1 odst. 3 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle ustanovení § 3 zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 6. Za shora uvedeného bylo prokázáno, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný pojistné za rozhodné období a náklady na upomínání žalobkyni neuhradil. Soud se pak nemohl ztotožnit s námitkou žalovaného, že v projednávané věci uplatněný nárok měl být uplatněn v rámci insolvenčního řízení žalovaného, neboť žalovaným nehrazené pojistné nebylo hrazeno z titulu pojistné smlouvy, která byla uzavřena až několik let poté, co měli věřitelé možnost přihlásit své pohledávky v insolvenčním řízení, a proto se jedná o nový dluh, který nemohl být dříve uplatněn. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. O příslušenství rozhodl soud podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 400 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), vyjádření ze dne 8. 8. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby po podání návrhu činí 1 x 1 000 Kč (§ 8 odst. 1 a § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta po podání návrhu činí 1 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), -) 462 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 3 062 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.