5 C 39/2022-14 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že na základě kontroly [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná provádí na adrese [adresa], neoprávněný odběr elektřiny. Smlouva na dodávku elektřiny byla ukončena dne 29. 1. 2020, s odhadovými stavy VT 1 950 kWh. Stav zjištěný při kontrole dne 10. 6. 2021 byl VT 5 037 kWh. Škoda za neoprávněný odběr činí dle příslušných cenových rozhodnutí ERÚ 17 240,14 Kč. Zároveň žalobkyně požaduje úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 11 273,57 Kč. Žalobkyni tedy vznikla škoda v celkové výši 29 346,41 Kč, na kterou vystavila žalované fakturu [číslo] splatnou dne 9. 7. 2021. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutí věci bez nařízení ústního jednání, nevyjádřili, a proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Soud má za prokázané, že žalovaná z distribuční soustavy provozované žalobkyní odebírala elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa] Smlouva o dodávkách elektrické energie byla ukončena dne 29. 1. 2020 a konečný stav elektroměru byl stanoven odhadem na VT 1 950 kWh. Při kontrole dne 10. 6. 2021 pak bylo zjištěno, že stav elektroměru k tomuto dni činil VT 5 037 kWh. Žalovaná tedy od žalobkyně neoprávněně odebrala elektřinu v rozsahu 3 087 kWh (prokázáno protokolem o kontrole odběrného místa, oznámením o výsledku kontroly odběrného místa). Cena neoprávněného odběru byla v souladu s § 51 energetického zákona, § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a příslušnými cenovými rozhodnutími ERÚ stanovena na 17 240,14 Kč (prokázáno výpočtem náhrady škody). Vedle toho vznikl žalobkyni také nárok na náhradu nákladů nutně vynaložených na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 273,57 Kč (prokázáno smlouvou se společností [právnická osoba], fakturou, potvrzením o úhradě). Žalobkyně uvedené nároky v celkové výši 29 346,41 Kč žalované vyúčtovala fakturou splatnou dne 9. 7. 2021 (prokázáno fakturou [číslo]). V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná vystavenou fakturu uhradila v celé její výši. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou ze dne 3. 3. 2021 včetně dokladu o odeslání). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků podle § 51 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ energetický zákon“), podle něhož je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 16 odst. 1 věty prvé vyhl. č. 359/2020 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. 6. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaná nenahradila žalobkyni škodu vzniklou neoprávněným odběrem elektrické energie a náklady vynaložené na zjištění takového odběru. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo prokazatelně zjištěno na základě změřených údajů. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti faktury do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. je žalovaná povinna zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkem částku 1 774 Kč, a to za dva úkony nezastoupeného účastníka po 300 Kč (výzva k plnění, podání žaloby) a za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 174 Kč.