5 C 461/2022-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci uzavřeli dne 2. 9. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu hradit sjednanou cenu. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy neplnila, když za období od 22. 9. 2020 do 3. 6. 2021 a za období od 4. 6. 2021 do 6. 9. 2021 za dodanou elektřinu nezaplatila cenu, jak byla vyúčtována. Žalovaná se dále v uvedené smlouvě zavázala hradit smluvní pokuty za porušení povinností, žalobkyně požaduje zaplacení tří smluvních pokut po 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou faktury nebo zálohy přesahující 10 dnů. Přes upomínky žalovaná zažalovanou částku neuhradila dosud. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k navrženému postupu nevyjádřila, a proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ustanovení § 132 o.s.ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav: Soud má za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu a žalovaná se zavázala za odběr zaplatit sjednanou cenu. V článku„ Ostatní ujednání“ bylo dále obsaženo ujednání o povinnosti žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou vyplývající ze smlouvy přesahující 10 dnů (vše prokázáno smlouvou ze dne 2. 9. 2020). Žalobkyně odebranou elektřinu žalované vyúčtovala fakturami ze dne 7. 6. 2021 a 16. 9. 2021 (prokázáno uvedenými fakturami). Smluvní pokuty ve výši 100 Kč byly žalované vyúčtovány fakturami ze dne 16. 9. 2021 a 18. 10. 2021. V řízení nebylo prokázáno, že žalovaná vystavené faktury uhradila v celé jejich vyfakturované výši. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní upomínkou (prokázáno výzvou ze dne 10. 1. 2022 včetně podacího archu). 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když žalovaná řádně nehradila dodanou elektřinu, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti každé z faktur do prodlení se zaplacením dané fakturované částky. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak žalobkyně požadovala. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná a náleží ji plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně. Konkrétně má žalobkyně nárok na náhradu částky: -) 1 353 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 500 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 378 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobkyně nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 3 531 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se přisouzená částka podrobí testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.