8 C 95/2022-13 — Okresní soud v Kutné Hoře

Účastník na straně žalující (dále jen„ žalobce“) se domáhal po účastníku na straně žalované (dále jen„ žalovaný“) zaplacení částky 6 585 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že využívá práva na náhradu nákladů na hrazené služby vynaložené na ošetření a léčení pojištěnce v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnci. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když účastníci ve stanovené lhůtě nereagovali na výzvu soudu, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že proti tomuto postupu nemají námitky. Z příloh žaloby, jakož i z tvrzení žalobce, jemuž žalovaný neodporoval, vzal soud za prokázané, že žalobce vynaložil částku 6 585 Kč na léčení pojištěnce [jméno] [příjmení] v důsledku zaviněného protiprávního jednání (dne 14. 6. 2020) žalovaného vůči uvedenému pojištěnci. Dlužnou částku žalovaný dosud neuhradil. Soud shledal, že žalobce má dle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (v platném znění), vůči žalovanému právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložil v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného vůči pojištěnci. Žalovaný se včasným neuhrazením dlužné částky dostal do prodlení a žalobci tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí. Žaloba byla z uvedených důvodů shledána jako důvodná a bylo jí proto zcela vyhověno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byla mu proto přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 1 300 Kč. Náhradu nákladů řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč a paušální částka náhrady hotových výdajů 900 Kč (3 úkony po 300 Kč). Současně soud dovyměřil soudní poplatek za řízení, k jehož úhradě je povinen žalobce, který není od poplatkové povinnosti osvobozen (srov. KS v Hradci Králové, 19 Co 104/2012, zdroj ASPI).